Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Kapitola 12.

27. února 2007 v 15:30 |  Příběh
Kapitola 12.-Přestřelka
Tom zastavil na smluveném místě, což bylo opuštěné staré vrakoviště aut daleko za městem. Začínalo se pomalu stmívat a vozidlo, které je sledovalo projelo nevšímavě dál. Všichni čtyři vystoupili ven a rozhlédli se kolem. Vrakoviště bylo kolem dokola obestavěno vysokou zdí a jediný vstup byla rozervaná brána u které se právě nacházeli. Z dálky k nim pomalu přicházel mladý muž v černé kožené bundě, s červenou kšiltovkou naraženou do čela, přivěšeným dalekohledem na krku a pistoli za pasem. "Jen klid, to je Graves," poznamenal velitel, když Franc i Jim vytasili své zbraně.
"Tak konečně se setkáváme," promluvil po příchodu k nim Graves.
"Toto jsou mí přátelé. Tom. Jim. A Franc," ukázal velitel a Graves si s nimi potřásl rukou. "Škoda, že se potkáváme za takových okolností. Ten, co nás sledoval jel dál a nejspíš někde zastaví a půjde sem pěšky."
"Takže máme trochu času se schovat. Pojďte víc do zadu," navrhl Graves a velitel přikývl.
"Věc je závažnější než jsme si mysleli. Musíme odpustit od našeho plánu," promluvil rázně velitel a všichni prošli bránou dál. Kamkoliv se jen podívali, tam bylo nějaké zpustošené auto a vzadu u zdi byla veliká skládka pneumatik.
"Jak to myslíš?" vyhrkl Graves, když pochopil, co mu to vlastně velitel řekl.
"Willard prý chce spáchat atentát na prezidenta Spojených států."
"To myslíte vážně?" vyjekl Graves a tvářil se vyděšeně.
"Naprosto. A udělá proto všechno. Dodger to musel nějak zjistit a začal Willarda vydírat. Ten si to samozřejmě nenechal líbit a unesl mu ženu."
"Mezitím se Gilbert rozhodl odejít z Willardových služeb a to by Willard samozřejmě nepřipustil, a proto ho Edy s Martym raději poslali do vězení, aby ho tak před Willardem uchránili," doplnil cestou Tom.
"Jenže Willard s pomocí svého advokáta dokázal Gilberta dostat ven," pokračoval velitel.
"A tak ho použili k tomu, aby na něj mohli hodit tu Dodgerovu vraždu. Unesli dceru jednomu doktorovi a donutili ho, aby řekl, že viděl Gilberta střílet," dořekl Tom.
"Proč mi to vykládáte? Já to přece už dávno vím," zarazil se Graves a zastavil se.
"To proto, aby sis uvědomil, že nejde o žádnou vraždu na objednávku, ale o předem plánovanou akci. Pokud Willarda necháme zavřít, nikdo nám nezaručí, že ten atentát nebude proveden."
"Tím chceš říct, že jsem tady zbytečně? Že jsem sem nemusel ani chodit?"
"Jen nechci, aby jsme to příliš uspěchali. Musíme Willarda dál sledovat a zjistit, jak to hodlá provést."
"A co ten, co vás sem sledoval?"
"Počkáme si tady na něj. Můžeme z něj získat nějaké informace, proto po něm nestřílejte. Jime jdi se vlevo schovat za tamty auta. Francu ty jdi vpravo a ty Tome jdi víc dopředu a hlídej vchod," rozkázal velitel a ukázal, kam mají jít.
John dorazil svým vozem na místo určené Bryanem a opatrně se podíval pootevřenými dveřmi dovnitř. Na podlaze ležel zastřelený muž a na křesle seděl Bryan. Nohu měl obvázanou nějakým hadrem, držel pistoli, kterou mířil ke dveřím a v druhé ruce tiskl mobilní telefon. Jakmile spatřil Johna, sklopil hlaveň dolů a položil hlavu na opěradlo.
"To je ten, co vás chtěl zabít?" ukázal John na ležícího muže a překročil ho.
"Jo," zabručel Bryan a rozepínal si košili.
"Čí je to dům?"
"Mého přítele. Říkal, ž že ho za zastřelil," zasténal Bryan a John uviděl, že měl na sobě neprůstřelnou vestu.
"Kde jste ji vzal?"
"To radši ne nechtějte v vědět. Je to o od jednoho zastřelenyho policajta. Ale to je u už dávno," zabrblal Bryan a vestu si sundal.
"A kde jste vzal ten mobil? Ten je taky kradenej?"
"Jak jinak."
"Proč jste se neukázal dřív? Nic z toho by se nemuselo stát."
"Měl jsem strach. Tu noc, kdy jsme se potkali mi bylo jasné, že jdou po mně."
"A kde jste vzal moje číslo?"
"Máme tu t telefonní seznam….a vy jste byl jediný policajt,…kteryho sem znal."
"Dobrá, dejte mi ho. Zavolám záchranku," dodal John, natáhl k Bryanovi ruku a vtom mobil začal hlasitě vyzvánět.
"To není můj," zarazil se Bryan a podíval se na display. John se otočil a pohlédl na mrtvého. Zvuk přicházel od něj. John ho obrátil na záda a vytáhl mu telefon z kapsy. Ukázal na Bryana, aby mlčel a hovor přijal.
"Haló?" vyřkl John a snažil se mluvit hlubším tónem.
"Zabil jsi ho?" ozvalo se a John poznal, že to je Willardův hlas.
"Ano."
"Výborně. Teď jeď na to stary vrakoviště aut za městem. Ostatní tam budou taky. Je tam pár lidí na odstřel."
"Rozumím, jedu tam," dořekl John a hovor ukončil. "Musím je varovat," zasyčel a vyťukal další číslo.
Velitel s Gravesem se kryli za hromadou šrotu a ostatní byli na určených místech. "Nějak dlouho to trvá," prohodil nervózně Graves a velitel ucítil, jak mu u kalhot vibruje jeho telefon. Vytáhl jej z pouzdra a přiložil si ho k uchu.
"Kdo je tam?" zeptal se tiše velitel.
"John. Jsem u Bryana. Zastřelil jednoho z Willardových lidí a zrovna mu Willard volal, že má jet za vámi a že tam posílá všechny svoje lidi."
"Cože?"
"Rychle zmizte pryč," vybízel John a skončil.
"Co se stalo?" vyptával se naléhavě Graves.
"Musíme pryč. Willard sem posílá všechny svoje lidi." Jenže na to bylo příliš pozdě. Ve předu před bránou u Tomovyho auta zastavily tři další vozy a z nich dohromady vystoupilo šest mužů.
"Tak a jsme v pasti. Odtud není jiný východ, než tou bránou," zavrčel Graves.
"Zavolám posily," napadlo velitele.
"My je zatím zdržíme," odsekl Graves, odhodil dalekohled a vyběhl ze svého úkrytu do dalšího. Za ním proletěla mnohonásobná sprška kulek, ale žádná ho naštěstí nestrefila. Tom, Jim i Franc po nich začali střílet a než se rozprchli a schovali, tak dva dostali. Přestřelka začala a síly se zdály být téměř vyrovnané, jenže dva muži, kteří stáli spolu, měli kulomety a jeden dokonce brokovnici. Tom s Jimem, kteří se spolu krčili za jedním ze zdemolovaných vozidel se před jejich palbou museli pořádně krýt a neměli šanci na útěk. Franc vyskočil ze svého úkrytu a minut několika ranami skočil za další vůz. Střelbu jim oplatil svou, ale nikoho nezasáhl. To konečně Graves po chvíli beznadějného střílení a přemísťování se z úkrytu do úkrytu, střelil do jednoho běžícího muže a ten padl k zemi. Posléze však na něj z boku vystřelil muž s brokovnicí a Graves padl. Franc po něm začal střílet, ale on se schoval. Franc utíkal za ním a velitel nevšimnut vyběhl stranou, aby se dostal za muže s kulomety. Ti se rozdělili a jeden se snažil obejít obloukem auto, za kterým se skrývali Tom a Jim. Nepřítel, kterého pronásledoval Franc se vypletl z hromady vraků a dostal se ven, kde spatřil běžícího velitele. Muž do něj vpálil dvě rány a Franc ho v tom okamžiku prostřelil do zad. Velitel se svalil na zem a Franc zalezl zpět před palbou kulometu. Jim v tu chvíli vyhlédl, navzdory tomu, že se ho Tom snažil stáhnout zpátky, a muže trefil do hlavy. Ten druhý to však do Jima hned vpustil a Jim to několikrát dostal. Tom vyskočil ven, převalil se před jeho palbou přes auto a než se svalil k zemi, tak ho zasáhl. Franc běžel k němu. Tom vstal a zaraženě se podíval kolem. Z dáli se blížily policejní sirény.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama