Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Kapitola 14.

27. února 2007 v 15:28 |  Příběh
Kapitola 14.-Únos
John vylezl z výtahu a viděl vpravo o kus dál na zemi ležet Davida s mobilem v ruce. "Držte se dál od něj!" varoval John několik lidí, kteří vylézali ze svých pokojů a namířil na Davida zbraň. "Polož ten mobil a ruce dej za hlavu!"
"Chce s tebou mluvit," zasténal bolestně David a natáhl se s telefonem k Johnovi. John mu ho vytrhl z ruky a David se složil zpět na podlahu.
"Haló?"
"Pan Flint?" ozval se chladný mužský hlas.
"Ano."
"Jmenuji se Corsoun. Říká vám to něco?"
"Willardův bodyguard," vybavil si John.
"Správně. Jsem ve vašem bytě a držím tu vaši ženu. Co vy na to?"
"Vy lžete!" vyprskl vzteky John a nepřestával mířit na ležícího Davida.
"Myslíte? Pojď sem!"
"Johne!" vyjekla Lara do telefonu.
"Laro! Jsi v pořádku?" vyděsil se John, srdce se mu divoce rozbušilo a začal se třást vztekem po celém těle. Zoufale si uvědomoval, že je od svého bytu nesmírně daleko a nemůže jí nijak pomoct. Jeho nejhorší obavy se vyplnili. Porušil jednu ze svých hlavních zásad, citově se k nikomu nevázat, pokud pracuje pro policii a tady má důsledek toho všeho.
"Uhni!" vyhrkl Corsoun a John slyšel, jak Laru uhodil a ona spadla na zem.
"Nešahej na ni! Přijdu si tam pro tebe a vyřešíme si to spolu. Ona s tím nemá nic společnýho."
"Zatím je v pořádku, ale to záleží jen na vás."
"Co chcete?"
"Budete dělat přesně to, co vám řeknu a jestli ne, tak zemře."
"Poslouchám."
"Zastřelte Davida. Hned teď."
"Proč?" nechápal John.
"Svůj úkol splnil. Ten telefon si potom nechte u sebe a policii o mě neříkejte nebo ji zabiju. Zastřelte ho než napočítám do tří nebo zemře. A nesnažte se mě podvést, je tam jeden z Willardových mužů a všechno to vidí." John se pomalu rozhlédl kolem. Pozorovalo ho po celé chodbě už desítky lidí. "Jedna,…dva…"
John stiskl spoušť.
Julie vystoupila ze dveří protiteroristického oddělení a šla za Tomem.
"Víš, že jsi stále překrásná?" oslovil ji Tom a odhodil nedopalek cigarety na zem. "Byl jsem hlupák, když…"
"Nech toho! Podvedl jsi mě a už se k tobě nevrátím," okřikla ho Julie.
"Proč ne? Nemohli bychom na to konečně zapomenout?"
"Zapomenout? Na to jak jsi mě s ní podváděl?"
"To ona po mě vyjela! A bylo to jen jednou, potom jsem ji hned nechal. Já jsem to s ní nechtěl dělat. Prosím vrať se ke mně. Vezmeme se a slibuji ti, že nechám té mojí práce a budu navždycky jen s tebou," sliboval Tom a zastavil se.
"Bohužel. Já jsem se už vdala a čekám dítě."
"Vážně?" nechtěl věřit Tom.
"Ano. Ale myslela jsem, žes sem přijel kvůli něčemu jinému nebo to byla jen lež?" přešla Julie k tomu, proč se spolu setkali.
"Ne. Někdo opravdu chce spáchat…" náhle se Tom odmlčel, protože kolem nich procházel nějaký muž, který se sotva držel na nohou, jak byl opilý. "Atentát na prezidenta Spojených států."
"Pořád ale nechápu, proč s tím jdeš až za mnou? Mohl jsi to zjistit přece na vašem oddělení."
"Ten muž, který to všechno připravuje se jmenuje Willard Casel. Říká ti to něco?"
"Jistě. Patří mu několik velkých firem a podniků, ale nemyslela bych si, že by byl toho schopen."
"Má velkou moc a vliv, zřejmě spolupracuje s nějakou teroristickou organizací. Máme od ministra přísně zakázané po něm jít, a proto to celé musíme dělat mimo zákon a na vlastní riziko. Pokud na to někdo přijde dřív než předložíme důkazy, tak nás zavřou. Víme, že za tím stojí on, ale nemůžeme mu to dokázat," pověděl Tom.
"Hm…zjistila jsem, že prezident přijede v šest hodin ráno a pojede ulicí Wandsworth Road, přes most Vauxhall, pak ulicí Millbank a Abingdon k parlamentu," zašeptala Julie a Tom si to napsal do mobilu.
"Ani nevíš, jak jsi nám pomohla. Právě jsi mu zachránila život," děkoval jí Tom.
"Už musím jít," ukončila Julie jejich tajný rozhovor a otočila se zpět.
"Počkej," zarazil ji Tom, přiskočil k ní a líbal ji. Julie se snažila od něj odtrhnout, ale Tom ji stále pevně držel a nepřestával.
"Ty si pořád stejnej," ucukla konečně, když ji Tom pustil a uštědřila mu palčivý políček do tváře.
"To mělo být jen poděkování," odfrkl Tom.
"Neopovažuj se za mnou ještě někdy přijít!" obořila se na něj plná vzteky a rázným rychlým krokem vykročila zpět k velitelství. Tom zaraženě zůstal stát na místě a díval se jak jeho jediná láska-Julie zašla dovnitř. Potom zklamaně došel ke svému autu.
John mával svou pistolí kolem sebe a běžel za hlasitého jekotu po schodech ven z nemocnice, jenže dovnitř právě vcházela policie. "Ani hnout!"
"Odhoď zbraň!" zakřičeli a namířili na něj. John se zastavil a upustil ji k nohám.
"Ale to je přece John Flint!" zvolal s údivem muž, který vystoupil před ostatní.
"Kdo jste?" vybreptl John.
"Steve Hatcher. Jsem nový velitel z oddělení vražd."
"Vysvětlím vám to," bránil se John.
"To jsem zvědav, co mi řeknete."
"Tam nahoře jsou dva mrtvý a tady ten zastřelil dalšího," promluvil jeden doktor.
"Zaveďte je tam," rozkázal Steve.
"Tak pojďte," dodal doktor a pět policistů odešlo po schodech s ním. Steve se otočil zpět na Johna, zůstali tam dva policisté, kteří na něj z boku mířili.
"Začalo to tím, když mi do bytu zavolal Bryan Blake, že byl postřelen a potřebuje mou pomoc. Řekl, že Willard má v úmyslu spáchat atentát na prezidenta Spojených států."
"Co mi to tu vykládáte za nesmysli?"
"Vezl jsem Bryana do nemocnice a když jsem odcházel, minul jsem se ve dveřích s Davidem Salmonem."
"Toho neznám."
"Ani nemůžete. Nikdo kromě mě, Toma Adamse a velitele, totiž pana Ranforda o něm nevěděl. Můžete se jich na to zeptat."
"Pan Ranford je mrtev."
"Cože?"
"Byl zastřelen při přestřelce za městem na starém vrakovišti i s několika dalšími lidmi."
"A co ostatní? Tom, Jim a Franc?"
"Jim byl také zabit, Tom nám zmizel a Franca jsme zatkli. Ale jak o tom víte?"
"Volal jsem jim, že je Bryan zraněn a potřebuje pomoc a chtěl jsem, aby tam jeli oni, ale řekli, že jedou za detektivem Gravesem a že je někdo sleduje. Chtěli ho vlákat do pasti a chytit ho tam. Jenže když jsem dorazil za Bryanem, zjistil jsem, že tam za nimi jedou další Willardovi lidi a varoval jsem je."
"Vůbec tomu nerozumím. Pan Willard s tím přece nemůže mít nic společného."
"Potom jsem tedy odvezl Bryana sem a na cestě k autu mi došlo, že tu je David Salmon a chce zabít Nicka Phillipse," pokračoval nevšímavě John.
"Kdo je ten David Salmon?"
"Pracoval u protišpionážní jednotky, ale zároveň poskytoval Willardovi informace a vzal z banky jediný důkaz proti Willardovi. Když zavoláte na protišpionážní, tak zjistíte, že mluvím pravdu."
"A jak to tedy bylo dál?"
"Běžel jsem za ním, ale bylo už pozdě. Hlídač i Nick byli mrtví. Střelil jsem Salmona, když naskakoval do výtahu."
"To ano! Ale byl jen zraněn. Bezmocně a beze zbraně ležel na zemi a on ho chladnokrevně zastřelil," prohlásil muž s tmavými brýlemi a dlouhými černými vlasy, svázanými do copu, který je poslouchal.
"Zasloužil si to."
"Vtom máte asi pravdu, ale vy jste neměl právo rozhodovat o jeho životě. Odveďte ho na velitelství."
"To ne! Willarda zatkněte! Ten je za tím vším!"
"Proč do toho pořád taháte pana Willarda? Přece víte, že Marty Mckins měl na něj jen vztek, protože mu nechtěl dát práci, a tak si to vymyslel. Pan Willard byl celý minulý týden v New Yorku."
"Tak otevřete oči! Copak to nevidíte? Dodger, Cerados, doktor Taylor, Mishima, Gilbert, Mckins, Nick, Max a ten mrtvý advokát mají něco společného s Willardem!" vykřikl John.
"Už toho mám dost! Odveďte ho!" zavelel Steve.
Jeden natáhl k Johnovi ruku, ale John ho ihned praštil pěstí přes obličej, druhému podkopl nohy a nakonec, když sletěl k zemi, tak mu z ruky odkopl zbraň pryč. Druhý muž se napřáhl proti Johnovi pravačkou, jenže John mu do rány nastavil svoje předloktí a udeřil ho druhou přímo do nosu. Muž se zapotácel, John ho chytil pod paží, natočil se k němu zády a přehodil ho přes rameno na zem. Policista, kterého John skopl vstal, skočil Johnovi na záda a začal ho škrtit. John se hbitě předklonil a muž přepadl přes něj na zem, potom mu udeřil pravačkou pořádně do tváře.
"Tohle vám neprojde," pohrozil Steve a na Johna mířil svou zbraní.
"Dělám to jen proto, abych zachránil životy několika lidem," odvětil poněkud udýchaným hlasem John a podíval se kolem sebe. Žádnou šanci k útěku však nenašel, nebylo kam se schovat a všichni přihlížející se od něj vzdálili, co nejdál to šlo. "Nemám čas, tak to konečně pochopte! Proč myslíte, že dnes zemřel velitel Ranford? On v to věřil a byl schopen za to položit i život! Tam nahoře máte Bryana Blakea, ten vám to vysvětlí. Tak mě buď zastřelte nebo mě nechte jít!" vyřkl vztekle John a otočil se směrem ven.
"Nemůžu vás nechat odejít! Stůjte!" pohrozil Steve, jenže John neslyšně kráčel dál.
"Ještě krok a střelím!" John chvíli zaváhal, jestli mu to celé stojí za to, aby tady zemřel. Corsoun přece drží v jeho bytě Laru a pokud něco neudělá, tak zemře i s ní spousta dalších lidí. Třeba nevystřelí, třeba jen blafuje, usmyslel si John a udělal krok vpřed. Místo očekávaného výstřelu se však ozvala tupá rána a něčí pád na podlahu. John se okamžitě s velikým napětím a netrpělivým očekáváním otočil, aby viděl, co se stalo. Steve ležel na zemi a nad ním stál Dan. Nohu měl obvázanou a v ruce držel dřevěnou hůl o kterou se opíral.
"Co ty tady?" procedil s úlevou John.
"To bych se měl ptát já, ale myslel jsem, že někam spěcháš."
"Corsoun je u mě v bytě a drží tam Laru. Musel jsem toho chlapa zastřelit jinak by ji zabil."
"Já ti nic nevyčítám. Běž a dej jim všem co proto i za mě," dodal Dan, sehnul se a hodil Johnovi Stevovu pistoli.
"Neboj. Dostanu ho," ujistil ho John a vyběhl ven ke svému vozu. Rychle naskočil dovnitř a rozjel se ke svému bytu, když mu začal vyzvánět Davidův mobil.
"Ano? Slyším."
"Vyzkouším si vaše jezdecké schopnosti!" ozval se Corsounův hlas. "Přijeďte sem a sám. Máte na to pět minut."
"To nemůžu stihnout!" zhrozil se John.
"Vaše chyba," odsekl Corsoun a hovor ukončil. John se rozjel plnou rychlostí ke svému bytu, hnal se ulicemi jako šílenec a předjížděl jedno auto za druhým. Projel na červenou a tři vozidla se za ním do sebe nabouraly. Nenávist a strach v něm stále sílily a došlápl plyn až na podlahu. Dostal se k dalšímu semaforu, kde za ním v řadě stálo několik aut a zprava přijížděly další, jenž měli právě zelenou. John si nemohl dovolit čekat a vjel na chodník, kudy se procházel mladý kluk s dívkou a drželi se za ruce. John nestačil zabrzdit a oba srazil na přední sklo. Když zastavil, tak spadli dolů a John se vrhl k nim. Kluk měl otevřené oči, krvácel na hlavě a ztěžka dýchal, John ho otočil do stabilizované polohy a přiskočil k dívce. Byla v bezvědomí a neměla ani hmatný puls.
"Zavolejte záchranku!" vykřikl s hrůzou John po lidech, kteří vylezli ze svých vozidel a zvědavě přihlíželi. John zmáčkl dívce nos a dával jí dýchání z úst do úst, zatímco jiný muž dělal srdeční masáž. Dívka se naštěstí po chvíli probrala a začala dýchat. Ulicí k nim přijížděla záchranná služba. John vstal, prorazil si cestu mezi lidmi a rozběhl se pryč.
"Stůjte!" zakřičel za ním někdo, ale John neposlouchal a běžel ze všech sil až do budovy, kde bydlí. Vběhl po schodech a vpadl otevřenými dveřmi do svého bytu.
Vevnitř však nikdo nebyl. Ze všech zbývajících sil co mu ještě stačili prohledal v rychlosti všechny místnosti, ale po Laře nebylo nikde ani stopy. Celý unavený a zmožený se posadil na postel, kde ještě před několika hodinami prožíval ty nejšťastnější chvíle svého života. Teď mu to připadalo jen jako velmi vzdálený sen.
Nevěděl jak dlouho tam tak seděl, ale připadalo mu to jako celá věčnost. Přemýšlel, co se všechno za ten strašný den stalo. Jeho dny o společném životě s Larou se rázem vytratily. Věřil tomu, že ještě stále žije, ale kde ji má hledat? Corsoun ji mohl odvést kamkoliv. Ze všeho nejvíc se hněval však sám na sebe. Měl se rozhodnout mezi Larou a Bryanem a on si vybral jeho. Jak to jen mohl udělat? Práce u policie se přece zřekl a ostatní by si už poradili bez něj. Vše co potřebovali vědět jim přece řekl do telefonu. Měl zavolat policii, říct jim kde je Bryan a varovat je, že má u sebe zbraň. Proč měl kvůli němu riskovat? On ho tenkrát v nebezpečné čtvrti taky opustil a nechal ho na pospas těm zabijákům. Jenže v tu chvíli ho to nenapadlo. Neuvědomoval si nebezpečí, které Laře hrozilo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama