Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Kapitola 15.

27. února 2007 v 15:27 |  Příběh
Kapitola 15.-Plán
Vtom se Johnovi z kapsy opět ozývalo vyzvánění Davidova mobilu. John po něm v rychlosti chňapl a přiložil jej k uchu.
"Jste tam pane Flinte?" ozval se mu onen známý hlas, ve kterém okamžitě poznal Corsouna.
"Co jste udělal Laře? Kde je?" vyprskl vzteky John.
"Jen klid. Zatím je stále ještě v pořádku. Od našeho zvěda v nemocnici jsem se dozvěděl, že jsi přivezl Bryana, je to pravda?"
"Ne. Nikoho jsem tam nepřivezl."
"Ne? A pročpak jste opustil svůj byt a nechal jste tam svou ženu samotnou, když víte do čeho jste se to zapletl?"
"Já nevím do čeho jsem se zapletl. Myslel jsem, že je to všechno už za námi. Nestarám se už o to."
"Tak vy se o to nestaráte, jo? Vím toho víc než si myslíte, takže mi přestaňte lhát. Ještě jednou mi řeknete takovou blbost a useknu vaší paní jeden prst."
"Dobře, dobře zavezl jsem Bryana do nemocnice," vychrlil John a postavil se. Nedalo se nic dělat. Musel mluvit pravdu. V nemocnici se to teď stejně musí hemžit policií, takže Bryan by měl být v bezpečí.
"No vidíte jak to jde. A teď otázka číslo dvě. Co se stalo s člověkem, který tam měl jít Bryana zabít?"
"Bryan ho zastřelil."
"A co vám Bryan pověděl?" ptal se dál Corsoun. John zaváhal. Jediný trumf, který proti nim mají je, že vědí o jejich plánu zabít prezidenta. Pokud jim to prozradí, tak plán změní a všichni jim utečou.
"Řekl mi ať za ním přijedu do ulice Holloway Road, že je těžce raněný a potřebuje mou pomoc. Ještě říkal, že nikomu než mě nevěří a kdybych tam poslal někoho od policie, tak je zastřelí. Nemohl jsem ho tam nechat zemřít, tak jsem jel," pověděl John.
"A víc nic?"
"Ne."
"Tak fajn. Ještě něco mi ale vrtá hlavou. Pan Willard volat tomu muži co měl Brňana zabít a…"
"To jsem zvedl já a řekl jsem, že je Bryan mrtvý," odsekl John.
"Výborně. Myslel jsem si to. A moje další otázka bude dosti důležitá, takže poslouchejte pozorně. Ptám se vás kde je Tom Morgan?"
"To vážně nevím," odpověděl John a sám zauvažoval, kde by mohl Tom být. Věděl, že jel s ostatními na to vrakoviště a jako jediný s Francem přežil. Franc tam zůstal, ale Tom odjel pryč. Otázkou zůstává kam mohl jet?
"Nevěřím vám. Snad se vám vaše žena bude líbit i když bude mít jen devět prstů."
"Ne! Počkejte. Vím jen, že jel na nějaké vrakoviště, ale potom nevím co se s ním stalo," vykřikl hrůzou John.
"Víte co se stalo s vašimi přáteli?"
"V nemocnici jsem se potkal s novým velitelem a ten mi to řekl."
"Takže víte, že se na tom vrakovišti potkali s Gravesem a ten byl pro nás nebezpečný z důvodů, které vám snad nemusím vysvětlovat."
"Chápu. Něco věděl a teď to ví i Tom," dodal John.
"Přesně tak. Bude teď na vás, abyste ho sehnal. Vyměníme ho s vámi potom za vaši ženu."
"Přece po mě nemůžete chtít, abych vyměnil svého nejlepšího přítele za…"
"Ale ano, přesně tohle po vás chci. Až ho najdete, tak mi zavolejte a uděláme náš obchod," přerušil ho Corsoun a hovor ukončil.
John zmateně postával přede dveřmi a přemítal co udělat, když zaslechl houkající sirény policejních vozidel, které se stále přibližují k jeho bytu.
John vyběhl ven na ulici a opodál sledoval jak policejní vozy zastavily na parkovišti a čtyři muži z nich vstoupili dovnitř budovy. Hodiny odbíjely půlnoc. John ještě pořád držel v ruce Davidův mobil a tak zavolal Tomovi.
"Kdo volá?"
"John. Kde jsi?"
"Vracím se z protiteroristické jednotky a pojedu se schovat za Rogerem, dokud nevymyslím, co dál."
"Přijdu tam," vzdychl nešťastně John a skončil. Vytáhl z kapsy Rogerovu adresu a sklesle pokračoval až k němu. Rozhodl se, že jim řekne o všem co se stalo i o únosu Lary. Doufal, že společně na něco přijdou, protože on si absolutně nevěděl rady co dělat. Přece Toma nedonutí, aby ho vyměnil za Laru, to prostě nejde.
Pomalým krokem šel dál až spatřil na pokraji chodníku stát Tomovo auto a u něj Rogera s Tomem jak si spolu o něčem povídají.
"Johne! Co se stalo?" vyhrkl Roger a rozběhl se k němu.
"Unesli Laru," vydechl John.
"Cože?" zděsil se Tom a vyšel za nimi.
"Kdo?" vyhrkl Roger.
"Corsoun. Unesl ji, když jsem odvážel Bryana do nemocnice."
"A jak to víš?" zeptal se Tom.
"Počkej, povím vám to od začátku," pověděl John a všichni tři se posadili na lavečku před Rogerovým domem.
"Takže byl jsem v nemocnici odvést tam Bryana a najednou se tam objevil David Salmon, skoro jsem se s ním srazil ve dveřích, když jsem odcházel ven."
"To je kdo?" vybreptl nechápavě Roger.
"Další zrádce. Tentokrát z protišpionážní jednotky. Zjistil pro Willarda kdy, kam a kudy prezident pojede a potom vzal z banky jediný důkaz o Willardově vině, který, jak nám řekl detektiv Graves, tam měl Dodger, kdyby se mu něco stalo," vysvětlil Tom.
"Takže než mi došlo kdo to je, tak Salmon zabil Nicka a já jsem ho potom při útěku postřelil. Šel jsem k němu a on mi předal jeho telefon. Volal mi z něj Corsoun, že je u mě v bytě a drží tam Laru. A tak jsem Salmona musel zastřelit na jeho příkaz, protože Corsoun říkal, že tam má zvěda a jinak by Laru zabil. Musel jsem to udělat, ale ještě teď před sebou vidím ten jeho vyděšenej, nic netušící pohled. Ležel tam tak bezmocně a já jsem ho klidně zabil. Všichni ti lidi tam mě mají za vraha a já se tak doopravdy cítím," pokračoval John.
"To se všechno vysvětlí hned jak dostaneme Willarda," uklidňoval ho Tom.
"Jenže to není všechno. V nemocnici jsem se potkal s novým velitelem. Jmenuje se Steve Hatcher. Řekl jsem mu všechno o Willardovi i to, že mají v plánu provést ten atentát, ale nevěřil mi ani slovo. Spěchal jsem za Larou a on mě chtěl nechat zavřít. Dva policisté mě chtěli zadržet, tak jsem je napadl a poslal na zem. Ten jejich velitel by mě klidně zastřelil, ale naštěstí se tam zjevil Dan a praštil ho po hlavě berlou. Teď už chudák asi sedí ve vězení společně s Francem a vyslýchají ho. Co se vlastně stalo na tom vrakovišti Tome?"
"Co ti na to mám říct. Bylo jich na nás moc a nestačili jsme na ně. Jim, Graves i velitel to nepřežili."
"Ještě něco ti musím říct. Corsoun si myslí, že jsi jediný kdo ví něco od Gravese ohledně těch důkazů proti Willardovi, tak tě chce vyměnit za Laru," prohlásil John.
"Co když mu řekneš, že Graves nic nevěděl?" uvažoval Tom.
"Tak Laru zabije. Jsi moje jediná pojistka," dořekl John.
"Takže co budeme dělat? Jsme jenom tři a tebe hledá policie," promluvil Roger.
"No, mě nejspíš taky," podotkl znechuceně Tom.
"Mě nic nenapadá. Chtěl po mě, abych tě sehnal a potom mu zavolal na mobil," prohodil John.
"Stejně by nás zabili všechny. Tom je pro ně něco jako Graves. Kdokoliv s ním přijde do styku musí zemřít," pověděl Roger.
"To je pravda," uznal Tom. "Ale co kdybys mu zavolal, že mi Graves předal nějaké důkazy o Willardově vině a že je mám u sebe."
"No jasně, dokumenty," rozzářil se John a Tom s Rogerem na něj nechápavě pohlédli. "Ty důkazy jsou nějaké dokumenty. Měl jsem to vyzvednout z banky, ale ta paní tam mi řekla, že ty dokumenty si vzal už Salmon. Můžeme říct, že Graves měl jejich kopii. Kvůli nim udělá Willard všechno," vysvětlil jim.
"Na to si dej pozor. Ocitáš se v naprosto stejné pozici jako Dodger. Unesli mu ženu tobě taky a stejně tak chtěli její výměnu za ty dokumenty. Mohl bys skončit přesně jako on," varoval je Roger.
"A přesně tak skončí oni. Zavolám Corsounovi, že jsem tě zamkl u sebe v bytě a ty dokumenty ti sebral. Mám už plán jak ho dostaneme, poslouchejte," zamyslel se John a začal vyprávět svůj plán na osvobození Lary.
Mezitím v ulici Wandsworth Road.
Lara mlčky seděla na koženém gauči v jedné z místností a naproti se seděl Iult Brate a nervózně se pohupoval na houpacím křesle. Byl to onen muž v černém saku a klobouku, který za Willardem přijel z dalekého Pchjongjangu.
Lara na sobě měla oblečené stále své pyžamo, které si vzala, když se loučila se Johnem. Na obličeji měla krvavý šrám, který měla od toho jak ji Corsoun uhodil. Iult Brate jí momentálně na hruď mířil pistolí a v druhé ruce svíral ovladač, kterým hodlá odpálit několik výbušnin rozmístěných po domě ve chvíli, kdy kolem bude projíždět prezidentův vůz. Být to na něm, tak ji hned zastřelí a také tím několikrát Laře již vyhrožoval, jenže tu byl i Corsoun. Ten se svým mobilem v ruce přecházel z jedné místnosti do druhé a právě ukončil hovor, který vedl se Johnem.
"No, netváříte se zrovna nejlíp," podotkl Iult jakmile za nimi Corsoun přistoupil.
"Flint má dokumenty, které Dodger vzal panu Willardovi," vydechl vztekle Corsoun.
"To není možné. Willard mi říkal, že je z té banky vzal Davod Salmon a všechny je spálil,"
"Taky se mi to nezdá. Ale Graves mohl mít jejich další kopii. Raději zavolám panu Willardovi a všechno mu řeknu," povzdechl si Corsoun.
"To nedělej. Willard by zrušil celou akci a to nepřipustím. Jsme už tak blízko. Teď to nesmíme vzdát," zarazil ho Iult.
"Dokud máme ji, tak se nemusíme ničeho obávat. Flint pro ni udělá všechno. Navrhl mi, abych přijel na místo, kde byl zabit Dodger a udělal tam s ním tu výměnu," poznamenal Corsoun pohledem na Laru.
"Chceš tam jet snad sám?"
"Willard nemusí všechno vědět. Tohle je moje osobní věc. Musím pomstít bratra a to taky udělám," zavrčel Corsoun. "Vstaň!" přikázal Laře a vytáhl ze skříně hnědý kabát. "Tohle si obleč, venku bude zima," řekl a hodil jí ho. Lara na to raději nic neřekla a oblékla si ho.
"Kdyby ti Willard volal a ptal se po mě, tak dělej, že nic nevíš," dořekl Corsoun, popadl Laru a vyvlekl ji ven na ulici do svého auta.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama