Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Kapitola 2.

27. února 2007 v 15:41 |  Příběh
Kapitola 2.-Doktor
John se probudil až ráno čtyři minuty po půl osmé. Vzal ze stolu vytisknuté a okopírované údaje o Gilbertovi a jeho sestře obul si boty, navlékl si kabát a vyšel na chodbu. Tam stála stará paní s kabelou v ruce. Byla to jeho sousedka, která se chystala právě jít nakoupit.
"Ale, dobré ráno, jdete do práce? Dívala jsem se včera večer v televizi. Na tu dvojnásobnou vraždu, co se včera stala za městem. Víte už něco nového?" zeptala se.
"Promiňte, ale já pospíchám," odbyl ji rychle a seběhl dolů po schodech. Na velitelství však dorazil o několik minut později.
"Jen pojď dál, jdeš pozdě," ozval se z kanceláře velitelův hlas po Johnově zaklepání na dveře. John vstoupil dovnitř. Za stolem seděl velitel a naproti němu Roger, vedle něj byla prázdná židle, na kterou se posadil.
"Tak co jsi zjistil?" zeptal se ho netrpělivě velitel. John mu podal jeho okopírované spisy.
"Gilbert se vyučil automechanikem, ve škole mu to nešlo a měl dvojku z chování, přesto školu udělal. Rodiče zemřeli. Měli autonehodu, zůstala mu jeho mladší sestra Lara," pověděl John text, který si zapamatoval.
"Zajímavé, ale ve vězení ho nikdy nebyla navštívit. Kromě jeho právníka za ním nikdo nechodil, ale měl tam přítele, kterého včera pustili ven. Mohl by něco vědět. Mám jeho adresu," přerušil ho Roger.
"Na výzvu o Gilbertovi se ještě nikdo neozval. Jeďte za jeho sestrou a potom za tím propuštěným vězněm," vmísil se do řeči velitel a vrátil Johnovi jeho vyhledané spisy.
"Počkej na mě dole," zabručel John a sledoval, jak Roger vychází z kanceláře. "Tak chytili toho Salmona?" vyhrkl hned, jakmile za sebou zavřel dveře.
"Ne. Ve svém bytě nebyl. Ale mluvil jsem o tom s detektivem Gravesem."
"Víte už, kde je?"
"Jsem s ním v kontaktu, ale nechce mi to prozradit. Myslí si, že kdybyste za nim přijeli, tak sebou přivedete ty zabijáky."
"Stejně pro nás už nemá žádnou cenu. Nic o tom neví a důkazy se ztratili," řekl John.
"Ale oni o tom neví, tak ho nebudeme vystavovat zbytečnému nebezpečí. Už běžte," domluvil velitel a John vyšel z kanceláře za Rogerem, který seděl na chodbě v křesle.
"Pojedeme mým autem nebo chceš jet svým?" zeptal se John cestou dolů ze schodů.
"Radši budu řídit já. Ty mě můžeš navigovat," odpověděl Roger.
"Dobře, ale příště se vyměníme," odsouhlasil to John. Za Johnovým autem venku parkovalo Rogerovo stříbrné BMW, do nějž si nastoupili.
"Vyjeď z ulice a zahni vlevo, potom projeď ulicí až na konec a na křižovatce se dej vpravo," začal vysvětlovat John. Za pár minut zastavili u malého rodinného domku. Oba dva si vystoupili a došli ke dveřím. Roger dlouze zazvonil na zvonek. Za okamžik jim otevřela mladá pohledná dívka střední postavy s blonďatými vlasy sahajícími jí po ramena.
"Co si přejete? Vy jste od policie, že?" zeptala se jich.
"Ano, jak to víte? Jdeme se zeptat na vašeho bratra," odpověděl jí John.
"Už tu jednou byli. To když bratra zavřeli. Teď jak utekl, tak mi bylo hned jasné, že se tu brzo stavíte. Jestli chcete vědět kde je, tak to já nevím. Sbohem," pověděla a chtěla zavřít dveře, ale Roger je chytil a zpět otevřel.
"Chci se ještě zeptat proč jste za ním někdy nepřišla do vězení? Pohádali jste se?" naléhal Roger.
"Do toho vám nic není! Pusťte ty dveře!" vykřikla.
"Mýlíte se. Má na svědomí už asi tři vraždy. Jestli něco víte, tak nám to musíte říct," nedal se Roger.
"No dobře tak jsme se pohádali. Věděla jsem o tom, že kradl, tak jsem chtěla, aby toho nechal, ale on nechtěl. Tak jsem ho vyhodila z domu," přiznala se.
"Myslíte, že by byl toho schopen?" promluvil John.
"Hodně se změnil, když zemřeli rodiče, přestal chodit do práce a začal krást, ale vrah to není. Nikdy by nikomu neublížil," pověděla a vtom Rogerovi začal zvonit v kapse mobil.
"Ano jsme u ní, …………………cože? Byla to nehoda? ….to není možné, ………, takže nám neřekl pravdu?……….ano hned tam jedem."
"Co je? Kdo to byl?" ptal se ihned John.
"Volal velitel. Někdo zavolal, že ví, kde je váš bratr," odpověděl mu na to Roger.
"Kde?" vyhrkla Lara.
"To vám zatím nemůžeme říct. Musíme už jet!" rozkázal Roger a rozeběhl se k autu.
"Slibte mi,že mu nic neuděláte!" zvolala Lara na Johna.
"Dobrá," ozval se John a vlezl do auta.
"Kde je tedy Gilbert a proč jsi jí to neřekl? Vždyť má o něj strach," ptal se John v autě Rogera.
"Jeden pumpař za městem ho poznal, když si u něj tankoval benzín. Policie tam jela a našli ho o kilometr dál. Vrazil do stromu a jeho auto vybouchlo, jenže se na místě našli vystřelené náboje, takže to vypadá, že po něm někdo začal střílet," řekl na to Roger. John nevěděl co si má myslet, právě slíbil, že se Gilbertovi nic nestane a za chvíli se dozví, že je mrtev.
"Udělal to někdo z našich?" zeptal se najednou.
"Nevím. Taky tomu nerozumím. Hledáme vraha a někdo ho zabije, že by pomsta někoho z Dodgerovi rodiny? Asi ho viděli a začali sledovat. U pumpy ho předjeli a počkali si až pojede kolem," domníval se Roger a rozjel se pryč. "Velitel ještě říkal, že na pitvě zjistili, že Dodger byl zastřelen jinou zbraní než jeho žena."
"Cože? To by nedávalo smysl. Proč by nám ten doktor lhal?"
"Nevím. Teď se máme jet podívat na Gilberta a pak si s ním promluvit."
"Pokud byl ovšem Gilbert vrah. Co když někdo to na něj chtěl všechno hodit? Dostali ho z vězení, nejdřív mu jen tak zabili advokáta, aby to bylo přesvědčivější. Slyšels co říkal Tom? A potom bylo snadné hodit na něj ty další vraždy,"zamyslel se John.
"Chceš říct, že ten doktor si to všechno vymyslel?"
"Třeba byl vrahem on."
"To by neudělal takovou hloupou chybu."
"Zajedeme za doktorem hned. Možná ho donutili, aby svědčil a on nám to řekl schválně, abychom na to přišli," napadlo Johna.
"Ale proč by to kdo dělal?"
"Uvidíme. Nás tam už stejně nebude potřeba. Znáš jeho adresu?"
"Jo, napsal jsem si ju. Ale oni tam na nás budou čekat. Musíme tam jet. To by bylo porušení rozkazu."
"No a co? Velitel to pochopí. Otoč to."
"Ne."
"Nic se nestane. Udělal jsem to už mockrát."
"Co? Žes neposlechl rozkaz?"
"Občas se musí zariskovat. Z čeho máš strach?"
"Já nemám strach!"
"Tak to otoč."
"To nemůžu. Vyhodí nás."
"Vezmu to klidně na sebe, ale hlavně už jeď."
"Dobře, ale varoval jsem tě," svolil tedy Roger a vydal se zpět do města. Přitom vytáhl malý deníček, kde měl napsanou adresu k doktorovi a jel podle něj. "Ztrácíme tím jenom čas, ta tvoje teorie mi nejde na rozum. Moc to komplikuješ. Ten doktor se asi zpletl," zamumlal Roger a zastavil před doktorovým domem, kde parkovaly ještě další dva vozy. "Asi má návštěvu, nebudeme je rušit. Stavíme se tady potom," řekl Roger, avšak John hned vystoupil z auta. "Počkám tě tady," odsekl Roger.
Branka na dvorek byla otevřená, tak šel rovnou ke dveřím bytu. Doktor si žil docela dobře, na dvorku v půdě měl krásný velký bazén a přístřešek k posezení venku s krbem, velkým, dlouhým, dřevěným stolem a kolem něj bylo deset židlí. Na trávníku se rýsovaly krásně barevné květiny a kolem plotku byly vysázeny různé stromky.
John došel ke dveřím, chtěl zaklepat, ale jak se jich dotkl, tak se otevřely. John nakoukl dovnitř. Na zemi tam ležel doktor a svíral se v bolestech. John k němu poklekl, chytil ho za ruku, kterou si držel břicho a spatřil, že krvácí. Někdo ho probodal nožem.
"Co je vám? Co se stalo?" vyhrkl zmateně John.
"Moje žena, zachraňte ji, …………… je tam nahoře.." vydal ze sebe doktor, ukázal do leva za roh a upadl do bezvědomí. John vytáhl svou pistoli, vběhl vlevo po schodech nahoru a dostal se do chodby, odkud vedlo hned několik dveří. Všechny byly zavřené a John nevěděl do kterých má vejít. Jenže jedny dveře se v tu chvíli otevřely a z nich pomalu vycházel nějaký muž celý oblečen v černém. Nahlas se přitom smál a v rukou držel kanystr s benzínem, který lil po zemi. Muž se náhle podíval na Johna a spatřil jak na něj míří pistolí.
"A do prdele," procedil. Kanystr upustil na zem a vytáhl zpoza saka revolver. John v ten okamžik po něm dvakrát vystřelil a muž padl k zemi. John k němu přiběhl a vykopl mu zbraň z ruky. Zkontroloval mu tep na krku, aby měl jistotu, že je mrtvý a že se ještě neprobere a nepodpálí to tu i s ním. Potom tedy vstoupil do pokoje z nějž zabiják vycházel. Byla to ložnice. Na posteli ležela žena, byla celá nahá, kolem ležely její roztrhané šaty a postel i podlaha byla politá benzínem. John ji obrátil na záda, aby ji viděl do tváře a zjistil, že je již pozdě.
"Johne?" ozvalo se ze zdola. John přes ženu přehodil přikrývku a vyšel z pokoje. Pistoli zastrčil zpět do svého pouzdra.
"Tady jsem, nahoře!" zavolal vztekle John, obrátil se k zastřelenému muži a začal ho prohledávat. V levé kapse měl vysouvací nůž a zapalovač. V pravé klíče a řidičský průkaz. John ho otevřel a prolistoval.
"Edy Mishima," poznamenal znechuceně. Hodil průkaz na zem a klíče si zastrčil do kapsy.
"Cos to udělal, tys je….." vydal ze sebe Roger, když spatřil, jak John stojí nad mrtvým.
"Já?" rozzuřil se John a pohlédl na Rogera, který na něj mířil zbraní. "Snad si nemyslíš, že jsem toho doktora probodl já?" pokračoval John a měl sto chutí Rogera nejradši něčím pořádně praštit, aby se vzpamatoval. "To tady ten. Pobodal doktora, zabil jeho ženu a chtěl to tady zapálit!" domluvil John a ukazoval na mrtvého.
"Co to říkáš? Kde je jeho žena?" nechápal Roger.
"Běž se podívat. Je tam," pověděl John. Roger schoval zbraň, popošel k Johnovi a nahlédl do pokoje. Potom se podíval zpět na Johna a ve tváři měl výraz značného zděšení.
"Promiň. Kdybych tě poslechl…"
"Já jsem jen hádal. Zavolal jsi záchranku?" přerušil ho John.
"Jo, za chvíli tu mají být, kdybychom sem jeli hned, nic z toho by se nestalo," litoval Roger a vstoupil do pokoje.
"Půjdu dolů. Podívat se za doktorem," dodal John, když uslyšel blížící se sirénu.
"Dobře," vzdechl Roger a rozhlédl se po místnosti. Na malém nočním stolku vedle postele spatřil obrázek, na kterém byl doktor se ženou a ještě nějaká malá, mladá dívka. "To mi neřekl, že spolu mají dceru," zamyslel se nad sebou Roger. To slyšel, jak blížící se siréna rázem utichla. Roger vyšel ze dveří a nahoru vběhli dva záchranáři s kufříky v rukou.
"Těm už nikdo nepomůže," dodal, když se jeden záchranář skláněl nad zastřeleným a druhý vkročil do pokoje. "Naší jedinou nadějí je, jestli to ten zatracenej doktor přežije," zamumlal si a sešel dolů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama