Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Kapitola 5.

27. února 2007 v 15:37 |  Příběh
Kapitola 5.-Nebezpečná čtvrt
Cestou přemýšlel o tom, co se vše za ten den stalo, zabil, ale také zachránil dva lidi. Myslel jak je teď asi Laře. Zastavil na červenou na semaforu a podíval se na papír, který mu dal velitel. Bryan Blake se jmenoval. Seděl společně s Gilbertem, měl šanci utéct s ním, ale neutekl. Částečně proto i za dobré chování a odsezení půlky trestu ho propustili na svobodu. Byl odsouzen, že při krádeži střelil prodavače do nohy. Na semaforu naskočila zelená a John se rozjel dál. Dostal se do čtvrti, která nebyla zrovna moc bezpečná. V ulicích se povalovali bezdomovci a několik opilých mladíků se procházelo ulicemi, na druhé straně byla zase jiná parta, která se s nimi pustila do ostrého sporu. John radši nechtěl zasahovat, projel kolem několika zřícených či nedostavěných staveb, hospod, nočních podniků a zastavil před polorozpadlým bytem, kde stálo vyhořelé auto. John vystoupil a rozhlédl se kolem. Bylo ticho a klid.
Přistoupil ke dveřím a pěstí do nich párkrát silně zabušil. Chvíli čekal, ale nikdo mu neotvíral. John vytasil zbraň a vykopl dveře. Ocitl se ve velké místnosti, ve které nic nebylo a z ní vedly dveře do dalších místností. Zřejmě tu dlouho nikdo nebyl, podlaha byla plná prachu a po stropě se táhly pavučiny. Vešel dovnitř a vtom ho někdo praštil dřevěnou deskou přes hlavu a John padl tváří k zemi. Otevřel oči a viděl, jak něčí ruka zvedá jeho zbraň.
"Kdo jste?" ozvalo se nad ním. John se otočil a lokty se podepřel o zem. Podle fotografie na jeho spisu poznal, že to je Bryan. U nohou mu ležela deska s několika přibitými hřebíky a mířil na něj jeho pistolí.
"Jsem John Flint."
"Co tady chcete?"
"Jsem od policie. Chtěl jsem si s vámi jen promluvit."
"Chci vidět váš průkaz." John šáhl do kapsy, vytáhl odznak a hodil mu ho.
"Promiňte, ale v téhle čtvrti musí být člověk opatrnej," omluvil se Bryan, podal Johnovi ruku a pomohl mu vstát.
"Víte co se stalo Gilbertovi?" zeptal se John, převzal si zpět zbraň i odznak a oprášil se.
"Četl jsem o tom."
"A proč jste s ním vlastně neutekl?"
"Proč?…Nechtěl jsem žít dál na útěku."
"A nemluvil s vámi o něčem?"
"Ano. Říkal něco o tom, že…" Náhle se odmlčel a naslouchal, protože venku za rohem zastavilo auto a někdo z něj vystoupil. Kroky se blížili k nim.
"Musíme pryč, vzadu je tajný východ," zašeptal ustrašeně Bryan a otevřel jedny ze dveří, jenž do napjatého ticha zavrzaly. Před vchodem se objevili dva statní muži. Jeden, jménem Max, měl blonďaté vlasy a tělo samý sval, druhý byl menší, tlustší a lysí. Ten se jmenoval Nick. Jakmile spatřili Johna tasily své zbraně, ale John ji měl už připravenou, a tak byl rychlejší. Dvakrát po nich vystřelil a rozběhl se ke dveřím, ve kterých zmizel Bryan, aniž by se podíval, jestli je zasáhl. Oba muži se skryli za jeden roh a kulky je minuli, potom vyběhli za Johnem.
John proběhl prázdnou chodbou, na jejímž konci bylo vybité okno a vyskočil ven, právě když začali střílet. John se skutálel do igelitových pytlů plných odpadků a výstřely proletěly vzduchem nad ním. Rychle se vyhrabal ven a vyběhl z uličky k silnici. Ohlédl se a viděl, jak Nick skáče dolů. Max stál nad ním a vystřelil. John uskočil za budovu a střelbu jim oplatil svou. Nick se z odpadků vrhl za popelnici a Max se přikrčil ke stěně, kam na něj neviděl. John přestal střílet a utíkal pryč, měl jen jeden další zásobník, tak ho musel šetřit.
Netušil, kde je, začalo se stmívat a musel se dostat ke svému autu. Pěšky se z téhle čtvrti nedostane a telefon mu asi nikdo jen tak nepůjčí.
"Tam je!" ozvalo se za ním a John před jejich palbou vběhl do jednoho z barů. Byla to docela veliká místnost, plná lidí z ulice, kteří u stolů hráli karty, opíjeli se nebo si jen tak povídali. U pultu hrálo rádio a vpravo od něj na parketu tancovaly u tyčí dvě nahé ženy.
"Zaplať," došel k němu silně vypadající muž, pravděpodobně vyhazovač, který měl za sebou další dva takové ochránce.
"Vy to tady hlídáte?"
"Jo."
"Tak kolik?"
"Dvacet."
"Dobře," souhlasil John, protože zpátky už jít nemohl a tady ho snad nezastřelí. Vytáhl z kapsy peněženku a dal jim požadovanou sumu.
"Ještě vás musíme prohledat, jestli nemáte u sebe zbraň."
"Já jsem od policie," ukázal jim svůj odznak. Rázem nastalo v místnosti ticho a většina na něj upřela zrak.
"Hm…máte povolení?"
"Já tu nejsem služebně."
"Tak vypadněte," vyprskl a vrátil mu peníze.
"Vy mě nechápete. Já.."
"Ven!" rozkřikl se vyhazovač. Popadl Johna pod krkem, ale to dovnitř vpadli Johnovi pronásledovatelé s pistolemi v rukou. John se vyškubl z jeho sevření, kopl ho mezi nohy, vyrazil Maxovi zbraň z ruky, praštil ho pěstí do obličeje, otočil se a udeřil Nicka loktem do nosu, kterého potom přirazil ke zdi a snažil se mu vyrvat jeho bouchačku. Ten Johna však od sebe odtrhl a mrštil jim na stůl, který se pod ním sesypal. Nick na něj namířil, ale jeden z ochranky baru po nim skočil, ruku mu strhl stranou a kulka zasáhla do zad muže sedícího u stolu.
Třetí ochránce vytasil svůj revolver, ale Max byl rychlejší a hodil do něj nůž. Nick zatím bušil do jeho soupeře, který se ovšem nedal tak snadno a jeho údery mu sem tam vracel. Vyhazovač, kterého John kopl si nasadil na ruku boxer a rozmáchl se po Maxovi, ten se před ním sklonil a jeho rána šla do zdi. Max ho bodl druhým nožem ze spodu do žeber a odhodil stranou. Nickovi se podařilo posledního z ochránců konečně skolit k zemi a sebral si zpět svou zbraň, kterou mu při souboji vyrazil. Houkání přijíždějící policie se přibližovalo. Nahé ženy se schovávaly za pultem, lidé za stoly, někteří vybily okna a vyskakovali ven, další ti odvážnější se pokoušeli odzbrojit Maxe židlí a šli i na Nicka, ale jakmile viděli, že drží revolver, tak se zastavili. Barman vytáhl svou zbraň a vystřelil na něj. Nick dostal zásah a padl na podlahu. Max do barmana hodil nůž a vyběhl ven.
John se po několika minutách vzpamatoval z krátkého bezvědomí a vytáhl svou zbraň. Záchranná služba odvážela těla zraněných a bar byl plný policistů.
"Člověk tě jen na chvíli pustí z očí a oni tě už málem dvakrát zabijou," prohlásil nad ním Roger.
"Chytli jste Martyho?" vyhrkl okamžitě John a Roger mu pomohl vstát.
"Chytli. Chtěl se zabít, tak mu Tom prostřelil ruku. Teď leží v nemocnici a zítra půjde k výslechu. Velitel říkal, co se ti stalo u Lary, jsi v pořádku?"
"Radši bych si šel lehnout," odfrkl John a schoval pistoli zpět do pouzdra.
"Zavezu tě dom," navrhl Roger.
"Nechápu ale, proč mě chtěli zabít a jak mě tady našli?" promluvil John cestou ven.
"Jsem rád, že tě vidím v pořádku. Dnes to byl rušnej den," ozval se Tom, který stál před Rogerovým vozem a popíjel brčkem limonádu.
"Kde mám svoje auto?"
"Už ho odvezli k tobě," odpověděl Tom.
"A kde je Bryan?"
"To nevím," pokrčil Tom rameny.
"Dan věděl, že tady budu. Nechtěl sem se mnou jít, možná, že on je na mě zavolal. Vtom případě by on zabil Dodgera a.."
"To je blbost," zastavil ho Roger. "Zítra se na to podíváme, teď pojď."
"No dobře, ale leccos by se tím vysvětlilo. Zatímco vy jste honili Martyho on v jeho domě mohl zničit všechny důkazy."
"Tak jdeme," odsekl Roger a zavedl Johna do svého BMW. "Ty si vážně myslíš, že je v tom všem Dan?" zeptal se po cestě z nebezpečné čtvrti.
"Nevím. Co myslíš ty?"
"Třeba nešli po tobě."
"Věř mi, že jo."
"Ale třeba si mysleli, že jsi Bryan."
"Proč Bryan?"
"Dneska, jak vidím ti to už moc nemyslí. Zítra před Martyho výslechem se pro tebe stavím." John přikývl, opřel hlavu o opěradlo a usnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama