Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Chlorečnanové trhaviny

1. března 2007 v 16:59 |  Pyrotechnika
Úvod:
Výbušné vlastnosti chlorečnanů byly poprvé zpozorovány v 18. století Bertholletem, který jako jeden z prvních izoloval a popsal draselnou sůl kyseliny chlorečné, podle něj nazvanou bertholletova sůl.
Vlastnosti chlorečnanových výbušnin jsou do jisté míry dány vlastnostmi základní složky-chlorečnanů.

Důsledkem toho je:
- malý objem plynů,
- vysoká výbuchová teplota (nad 4000 °C)
- vysoká citlivost
- snadná navlhavost a spékavost
- maximální dosažitelná hustota je relativně vysoká


Základní složky, chlorečnany a chloristany jsou silná oxidační činidla(silnější než dusičnany) a s hořlavými látkami prudce reagují, zpravidla za výbuchu.
Chlorečnanové výbušniny představují kategorii směsí, v nichž ani jedna z látek sama o sobě není výbušninou a jejichž smícháním vzniká směs s výbušnými vlastnostmi.
Látkami redukční povahy mohou být rozličné anorganické prvky, organické sloučeniny a nitrolátky. Z anorganických látek jsou to zejména
síra, práškové kovy (Al, Mg, Ti, Fe), uhlík, z organických cukry, škroby, deriváty celulosy, oleje, vaselina, nitronaftaleny, nitrotolueny aj.
Známou vlastností chlorečnanových výbušnin je vysoká citlivost k mechanickým podnětům, tření a plameni. Z těchto důvodů nejsou tyto výbušniny považovány za bezpečné a jejich výroba (s výjimkou pyrotechnických složí) je od konce sedmdesátých let zakázána.
Průmyslové trhaviny na bázi chlorečnanů se souhrnně nazývali Cheddity podle města Chedde, kde byly poprvé použity.
Největší uplatnění nacházejí chlorečnany v pyrotechnice k výrobě světelných a signalizačních složí, dělobuchů, dýmovnic a spousty dalších. V pyrotechnice je jednou z nenahraditelných a nejčastěji používaných složek. Těžko bychom hledali kompozici, která chlorečnany a chloristany neobsahuje.
Účelem tohoto článku je však popsání výbušnin ve smyslu průmyslového použití v lomech a demolici. Pyrotechnické slože budou popsány jinde a jindy.

Obecné výbušinářské vlastnosti:
Chlorečnanové výbušniny jsou charakteristické malým objemem plynů (Obdobně jako černý prach. Při rozkladu vzniká velké množství pevných zplodin, hlavně chloridů.), poměrně nízkou detonační rychlostí, v průměru 3000-3500 m/s a v porovnání s průmyslovými ammonledkovými trhavinami lehce vyšší brizancí (dáno vyšší náplňovou hustotou, a výbušnou teplotou).
Nevýhodou chlorátových výbušnin je nízká manipulační bezpečnost, vysoká citlivost, navlhavost a s tím i spojená spékavost a selhávky. Spékavosti se zabraňuje přídavkem dřevné moučky, která absorbuje případnou vlhkost nebo nejlépe přidáním několika procent parafinu.

Jakékoliv směsi obsahující chlorečnany se
nesmí míchat s amonnými solemi, vytváří se nebezpečný a za výbuchu samovolně se rozkládající NH4ClO3.
Tato vlastnost je tolerována u dýmovnic, které obsahují KClO3 a NH4Cl (počítá se s tím, že vysoký obsah inertních příměsí včetně samotného NH4Cl zabrzdí případnou detonaci).
Nejjednodušší kompozice (pyrotechnické) jsou v binární podobě, obsahující nejčastěji chlorečnan s organickou látkou, sírou, hliníkem. Taková jednoduchá směs je např.

- 75% KClO3/25% sacharosy
- 70% KClO3/30% práškového hliníku (pyrotechn. slož do petard)
- 80% KClO3/20% červeného fosforu (napalmové roznětky, bouchací kuličky)
- směs KClO3/Sb2S3 (v hlavičkách sirek) .


Průmyslové trhaviny představují vždy směs s organickými látkami, které současně snižují citlivost (flegmatizují). Jednoduchá směs je např.

- 90% KClO3/10% vazelíny
- 88% KClO3/12% oleje
- 90% KClO3/10% parafin .
Chlorečnanové trhaviny lze snadno přelisovat(následky jsou stejné jako u třaskavé rtuti) na hustotu 1,9 g/cm3. Cheddity bez obsahu nitrolátek dávají malou výduť v olověném válci- jen 180-200 cm3. Hlavní závady(citlivost a slepování při uskladnění) byly odstraněny tím, že se složky míchaly přímo před použitím výbušniny. Hořlavá složka má kapalnou konzistenci(např. nitrobenzen, ethanol...) a chlorečnan byl v lisovaném stavu(h=1,3-1,45) naplněn v papírové náložce.
Směsi se tak použitím a přípravou přiblížili současným nitromethanovým Kinepackům(náhrada Dynamitu).
Podobným způsobem byl používán Meidzikanit v Rusku (90% KClO3/10% nafty), do obalu náložky se nasypal chlorečnan a v místě použití se náložka ponořila do nafty. Detonační rychlost při h=1,7g/cm3 je 3000m/s
Výroba-nebezpečnost:
Přípravu těchto výbušnin nemusíme příliš podrobně popisovat, platí obecný a jednoduchý postup- rozetřít - opatrně smíchat - hotovo.
Suché oxidační činidlo(tj. chlorečnan nebo chloristan) se rozetře na jemný prach a opatrně smíchá s organickou látkou. Doporučuje se přidávat oxidovadlo do organické látky, nikoliv opačně.
Směs se pouze dobře promíchá na homogenní směs. Toť vše, nic víc, výbušnina je hotova.
Nikdy! spolu neroztírejte všechny složky v třecí misce, zachráníte si tím život. Pokud nejste sebevrazi nebo patříte mezi začátečníky, tak nikdy nepřipravujte směsi chlorečnanů s cukrem, sírou a hliníkem. Jsou příliš citlivé, řádově bezpečnější jsou chloristany.
Poloplastické a plastické cheddity jsou v tomto ohledu bezpečnější, jsou méně citlivé ke tření i nárazu a plamenem obvykle jen shoří. Jejich roznět se provádí rozbuškou.

Plastické a poloplastické:
Výbušniny obsahující větší množství olejovitých složek přechází do poloplastické až plastické konzistence. Toho lze využít k přípravě jednoduché plastické trhaviny, která obsahuje kupříkladu 20% vazelíny nebo oleje a 80% KClO3.
Citlivost vzniklé výbušniny závisí do jisté míry na délce uhlíkatého řetězce flegmatizační složky(čím je C-řetězec oleje delší, tím nižší je flagmatizační účinek)
Mnohem účinnější je trhavina pro demolici staveb(v některých státech se stále používá) nebo jako tzv. ,,lamač zámků"(Amerika) nazývaná
Rack-a-Rock (název odvozen z angl.= drtič skal).
Složení odpovídá
80% KClO3 a 20% nitrobenzenu, někde se místo nitrobenzenu používá nitrotoluenu nebo nitrovaných xylenů.
Plastické chlorečnanové trhaviny
Chloratit 2
Chloratit 3
Rack-a-Rock
75% KClO3
86% NaClO3
80% KClO3
20% nitrotoluen
14% viskózního oleje
20% nitrobenzen
1% dřevná moučka
4% rostlinný olej
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 explosiv explosiv | 14. dubna 2008 v 12:06 | Reagovat

kámo kde sháníš chlorečnany?

2 johnny-macek johnny-macek | 27. července 2009 v 13:08 | Reagovat

daji se sehnat na www.praskovekovy.cz

3 Tom Tom | 12. září 2009 v 18:53 | Reagovat

[2]: Kámo díky za info,nevíš ještě kde by se dali volně kopit kyseliny?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama