Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Fosgen

21. března 2007 v 20:41 |  Anorganické sloučeniny

Fosgen

Fosgen

Systematický název
dichlorid karbonylu
Sumární vzorec
CCl2O
Molární hmotnost
98,916 g/mol
Registrační číslo CAS
75-44-5
Teplota tání
-118 °C
Teplota varu
8,3 °C
Kritická teplota
182 °C
Kritický tlak
5,67 MPa
Hustota
4,12 kg/m3(plyn, 21 °C, 0,1 MPa)
1,37 g/cm3(kapalina, 8 °C)
Rozpustnost ve vodě
5,94 g/l (postupný rozklad)
Fosgen, nazývaný též dichlorid karbonylu,chlorid karbonylu,karbonyldichlorid,karbonylchlorid,oxychlorid uhličitý,chlorid kyseliny chlormethanové nebo dichlorid kyselinyuhličité je prudce jedovatý, dusivý bezbarvý plyn, mnohem nebezpečnější než chlor. Když je velmi zředěn, zapáchá jako shnilé brambory.

Příprava

Vzniká slučováním oxidu uhelnatého s chlorem za teploty od 130 °C do 150 °C za přítomnosti katalyzátoru, kterým je v této reakci aktivní uhlí nebo houbovitá platina
CO + Cl2 → COCl2,
případně pomaleji působením světla, zejména ultrafialového, na uvedenou směs plynů.

Chemické reakce

Působením vody se za normální teploty zvolna, za zvýšené teploty rychleji, hydrolyzuje za vzniku kyseliny chlorovodíkové a kyseliny uhličité resp. oxidu uhličitého
COCl2 + 2 H2O → H2CO3 + 2 HCl,
COCl2 + H2O → CO2 + 2 HCl.
Působením některých kovů v práškové podobě, např. zinku nebo cínu se rozkládá na chlorid příslušného kovu a oxid uhelnatý
COCl2 + Zn → ZnCl2 + CO.
S organickými alkoholy reaguje za vzniku esterů kyseliny uhličité, např. reakcí s ethanolem
COCl2 + 2 C2H50H → (C2H50)2CO
vzniká diethylester kyseliny uhličité, čili uhličitan ethylnatý.
Reakcí s alkeny (olefiny) vznikají chloridy chlorovaných karboxylových kyselin, např. adicí fosgenu na ethen (ethylen)
COCl2 + H2C=CH2 → Cl-CH2-CH2-COCl
vzniká chlorid kyseliny 3-chlorpropanové.

Použití

Vysoká reaktivita fosgenu, který snadno uvolňuje aktivní (atomární) chlor se využívá v organické syntéze k přípravě chlorovaných derivátů, případně k vnášení karbonylové skupiny -CO- do organických sloučenin.
Za první světové války byl použit jako bojový plyn.

Jedovatost

Proces hydrolýzy je hlavní příčinou jedovatého účinku na lidský organizmus; ve styku s vlhkostí sliznic se podle uvedených rovnic rozkládá a vznikající kyselina chlorovodíková leptá sliznice. Při vdechnutí do plic dochází k jejich postupnému rozkladu (edemu) s možným následkem smrti. Kromě toho se uvádí, že karbonylová skupina CO reaguje s volnými aminoskupinami -NH2, hydroxylovými skupinami -OH nebo sulfhydrylovými skupinami -SH v molekulách bílkovin v buněčných membránách. Oba efekty vedou k porušení membrán, oddělujících v plicích vzduch od krve a v konečném důsledku ke krvácení do plic.
Jako nejnižší smrtelná koncentrace ve vzduchu pro člověka se uvádí 50 ppm při působení po dobu 5 min, resp. LCt50 3200 mg.min/m3. Po nadýchání fosgenu existuje doba latence, trvající až 24 hodin, ve které se neprojevují žádné zřetelné příznaky. Přesto v plicích probíhají nevratné změny, popsané výše. Délka latence závisí v prvé řadě na koncentraci fosgenu ve vdechovaném vzduchu a také na době, po kterou byl člověk jeho působení vystaven. Teprve pak se objevují dýchací potíže, způsobené zalitím plicních sklípků krví a tím vyvolanou nedostatečností přenosu kyslíku do krve.

Historická poznámka

Fosgen poprvé připravil v roce 1812 anglický chemik John Davy. V roce 1917 v průběhu první světové války použila německá armáda v bitvě u pevnosti Verdun granáty plněné kapalným fosgenem. Přestože v odbobí před druhou světovou válkou všechny mocnosti vyrobily značné zásoby dělostřelecké munice a leteckých bomb plněných fosgenem, nebyl v průběhu války fosgen již bojově použit. Dnes je považován jako bojový prostředek za zastaralý a byl nahrazen modernějšími bojovými látkami. Vzhledem k jeho snadné dostupnosti (je vyráběn jako surovina pro chemický průmysl) není však vyloučeno jeho zneužití teroristy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama