Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Maturitní otázky-1

1. března 2007 v 22:15 |  Maturitní otázky z chemie
  1. VÝVOJ CHEMIE
- starověké znalosti
- středověká alchymie
- flogistonová teorie
- atomová teorie - zákony slučování, základní teze atomové teorie, zákon Gay - Lussacův o slučování plynů, Avogadrův zákon o počtu molekul plynu za týchž podmínek v daném objemu

Pravěk

ü nejstarší chemický proces - hoření - rozdělávání ohňů, tavení kovů

Starověk

ü využití ohně k řemeslné výrobě - zpracovávání kovů, hrnčířství, výroba skla
ü nejdříve bylo známo zlato a stříbro (ryzí stálé kovy, vyskytující se volně v přírodě)
ü nejsnadněji vytavitelný kov z kamene - měď (koroduje - tvoří se měděnka, velice měkký kov)
ü další známé prvky - cín (cín + měď = bronz), olovo - velice měkké, rtuť a železo - tavení při vysoké teplotě, dříve bylo železo velice nekvalitní a křehké), zinek - objeven až po 1000 letech
ü porcelán, keramika, glazury, pálené cihly, malta,…
ü alkohol (pivo a víno), ocet, oleje, rostlinné výtažky
ü barviva, pigmenty, látky na vyčiňování kůží,…
ü Egypt - chemie mumifikování, různé soli a barviva
ü Čína - ledek - ohňostroje, střelný prach, papír, porcelán

Starověká filosofie a názory na stavbu hmoty

Thales z Milétu (627 - 547 př. Kr.) - úspěšný obchodník a cestovatel, pralátka, ze které vznikl svět - voda, zhušťováním a zřeďováním vody vznikají ostatní látky
Herakleitos z Efesu - (asi 530 - 480 př. Kr.) - podstata světa - oheň, schopnost přeměňovat látky, tvrdil, že všechno (každá látka) se mění, "Vše plyne" - Panta rei, všechno stvořené má v sobě zárodek zániku
Demokritos z Abdér (asi 460 - 370 př. Kr.) - materialistický filozof a encyklopedický vědec, nejvýznamnější z antických atomistů, bez pokusů vytvořil jako první atomovou teorii (přirovnání k ovčímu stádu), atomos = nedělitelný, pohybem atomů (jejich spojováním a rozpojováním) vysvětlil podstatu přírodních změn
Aristoteles ze Stageiry (384 - 322 př. Kr.) - obsáhl všechno tehdejší vědění, měl daleko větší autoritu než Demokritos, myšlenka o TVARU a LÁTCE - tvar tvaruje látku, která se později také může stát tvarem, na začátku musela být nějaká prvotní hmota - MATERIA PRIMA, teorie o ŽIVLECH (prvcích), každá látka je tvořena z těchto vlastností:
- VODA - chladné, vlhké
- VZDUCH - horké, vlhké
- OHEŇ - horké, suché
- ZEMĚ - chladné, suché
pátý živel……ÉTER (ve vesmíru)
všechny látky vznikají kombinací těchto vlastností, podstatu změn viděl ve změně formy

Středověk

1) Alchymie
ü vyvinuta z učení Aristotela
ü základy položil Arab Džabír (Geber) v 8. století
ü existence 4 prvků: voda, vzduch, oheň, země
ü existence 3 principů - vlastností látek:
- RTUŤ (filozofická rtuť) - lesk, těkavost, tavitelnost, kujnost
- SÍRA (filozofická síra) - vlastnosti, které byly vlastní síře - barva, hořlavost, slučivost, tvrdost
- SŮL (filozofická sůl) - spojovací princip mezi rtutí a sírou
ü snahou bylo vytvořit co nejčistší rtuť nebo síru (filozofickou) spojením rtuti a síry vznikne zlato
2) Chemikové léčiv
Paracelsus (1493 - 1541) - švýcarský lékař, začal napadat alchymii, zpochybnil ji, věnoval se výtažkům z léků, velkou pozornost věnoval čistotě látek, lidské nemoci vysvětloval poruchou rovnováhy mezi sírou, rtutí a solí v těle předepisoval svým pacientům rtuť
3) Flogistikové
ü zabývají se hořením, předpokládají, že při hoření látky ztrácejí těkavou součást - flogiston (z řec. phlox - plamen), vůbec první, kdo dělali pokusy
Johan Becher (1635 - 1682) - německý lékárník, zastával názory Paracelsa, snažil se jeho teorii aplikovat na proces hoření, zavedl 3 principy:
- tučný (hořlavý) princip
- kapalný (rtuťový) princip
- pevný (zemský) princip
hoření není nic jiného, než rozklad na tyto 3 principy, pokud tučný princip v látce není, tak potom látka nehoří, každý kov má tučný princip, při žíhání kovu uniká do vzduchu flogiston a potom zůstává čistý kov
FLOGISTON - proč je neviditelný?
1. proč je pro hoření potřeba O2
2Cu + O2 2CuO, unikne flogiston a výsledek - oxid je těžší
Robert Boyle (1627 - 1691) - anglický přírodovědec, vynikající schopnosti teoretika, experimentátora i filozofa - zabýval se měřením plynů, zjistil, že čím je větší tlak plynu, tím je větší množství plynu p:V = konst. (Boyle - Marriotův zákon), "Skeptický chemik" - zpochybňoval aristotelovské a alchymistické chápání elementu
Joseph Black (1728 - 1799) - zkoumal křídu (CaCO3), zahřívání křídy
křída zahřívání 44% úbytek hmotnosti (vzniká pálené vápno, uniká CO2)
neleptavá vlastnost se mění v leptavou vlastnost
křída kyselina sírová 44% úbytek hmotnosti (vzniká pálené vápno) - vznikla stejná pálená vápna
pálené vápno neleptavá soda křída + NaOH (leptavé)
CaO + Na2CO3 CaCO3 + NaOH
leptavá - neleptavá vlastnost
Joseph Priestley (1733 - 1804) - spolu s Scheelem uváděn jako objevitel kyslíku
skleněnou čočkou zahříval HgO, HgO Hg + O2, kyslík naplňuje nádobu, uvnitř vzniká neflogistický vzduch (lépe hoří, myš tam déle vydrží), proč se po žíhání může ještě uvolnit vzduch?
Carl Wilhelm Scheele (1742 - 1786) - švédský lékárník a badatel, dokázal snad nejvíce objevů v dějinách chemie - nejvýznamnějším objevem bylo objevení kyslíku ("ohňového vzduchu") - rozkladem HgO, reakcí Mn2O3, rozkladem dusičnanů, první pokusy už v r. 1771, zprávu publikoval v r. 1777 (o tři roky později než Priestley)
Henry Cavendish (1731 - 1810) - soukromí anglický učenec, objevitel vodíku
H2SO4 + Zn ZnSO4 + H2, věřil, že objevil čistý flogiston, H2 + svíčka - výbuch, na stěnách se vytvoří rosa, H2 je lehčí než vzduch, zjistil, že voda není prvek, je to H2 + něco dalšího, voda - flogiston + neflogistický prvek
Michail Lomonosov (1711 - 1765) - ruský všestranný vědec, umělec, překladatel, ještě používal pojem flogiston, nevyvrátil učení o čtyřech živlech, spoluobjevitel zákona zachování energie (Lomonosov + Lavoisier)
Antoine Lavoisier (1743 - 1794) - vynikající francouzský experimentátor, přesně vše vážil, zajímal se odkud co přišlo a kam, zjistil, že ve vzduchu je 20% O2 a zbytek tvoří dusík, r. 1777 vystoupil se svou teorií hoření a dýchání - oxidační teorie - kyslík jako součást vzduchu podporuje hoření a dýchání, popraven za francouzské revoluce
fosfor zahříváme čočkou - ten začne hořet - všechen kyslík vyhoří - ubude 20% vzduchu, flogistonovou teorii nahradil za teorií hoření

Základní chemické zákony

1) Zákon zachování hmotnosti: Hmotnost všech látek do reakce vstupujících je rovna hmotnosti všech reakčních produktů (M. V. Lomonosov 1748, A. L. Lavoisier 1760 - 1789)
2) Zákon zachování energie: Celková energie izolované soustavy je v průběhu chemické reakce konstantní (M. V. Lomonosov 1748, J. R. Mayer 1842 a další)

Slučovací zákony

1) Zákon stálých poměrů slučovacích: Hmotnostní poměr prvků či součástí dané sloučeniny je vždy stejný a nezávislý na způsobu přípravy sloučeniny (J. L. Proust 1799), např. ve vodě je poměr hmotností kyslíku a vodíku vždy roven osmi: 100g H2O = 11,19g H2 a 88,81g O
2) Zákon násobných poměrů slučovacích: Tvoří-li spolu dva prvky více sloučenin, pak hmotnosti jednoho prvku, který se slučuje se stejným množstvím prvku druhého, jsou vzájemně v poměrech, které lze vyjádřit malými celými čísly (J. B. Richter 1791, J. Dalton 1802 - 1808), např. na vodík o hmotnosti 1g připadá ve vodě kyslík o hmotnosti 8g a v peroxidu vodíku kyslík o hmotnosti 16g, hmotnosti kyslíku v obou sloučeninách jsou tedy v poměru 1 : 2
3) Zákon stálých poměrů objemových při slučování plynů: Plyny se slučují v jednoduchých poměrech objemových (J. L. Gay-Lussac 1805 - 1808), např. jeden objem kyslíku a dva objemy vodíku se slučují na dva objemy vodní páry: 2 H2(g) + O2(g) 2 H2O(g)

Daltonova atomová teorie

John Dalton (1766 - 1844) - anglický učitel a badatel, věnoval se studiu plynů, objevitel chemických zákonů (zákona stálých poměrů slučovacích a zákona násobných poměrů slučovacích), zavedl relativní atomovou hmotnost Ar - vztahoval ji vzhledem k vodíku, sestavil první tabulku vah a prvků, barvoslepý (daltonismus), zkoumal v jakých množstvích reagují methan, CO2 a H2O, ze slučovacích zákonů odvodil počátkem 19. století jednoduchou atomovou teorii, která se stala východiskem pro výklad a popis chemických reakcí chemickými rovnicemi:
1) Prvky jsou látky složené z atomů, které jsou dále nedělitelné
2) Atomy téhož prvku jsou stejné, atomy různých prvků se liší hmotností, velikostí a dalšími vlastnostmi
3) Při chemických reakcích se atomy spojují, oddělují nebo přeskupují. Nemohou však zaniknout nebo vzniknout
4) Slučováním atomů dvou či více prvků vznikají molekuly nové látky - sloučeniny
5) Molekuly vznikají sloučením celistvých počtů (stejných nebo různých) atomů
Jacob Berzelius (1779 - 1850) - všestranný švédský badatel, rozpracoval Daltonovu atomovou teorii, zdokonalil chemické názvosloví, stanovil přesnější atomové váhy prvků vzhledem ke kyslíku, zkoumal oxidy NxOx, vysvětlil, že mohou látky reagovat i v násobných vazbách - CH4, C2H2
Joseph Louis Gay - Lussac (1778 - 1850) - francouzský chemik a fyzik, zabýval se plyny, formuloval zákon stálých poměrů objemových a vztah mezi teplotou a objemem plynů, objevitel boru, 1 díl H + 1 díl Cl 2 díly HCl
O + 2H2 2 díly H2O, 1 díl N + 3H 2 díly NH3, 2N + 3O 2 díly N2O3 - nedělitelné koeficienty!
Lorenzo Avogadro (1776 - 1856) - italský fyzik, zakladatel molekulové teorie plynů (stejné objemy plynů obsahují při stejné teplotě a tlaku stejný počet molekul, předpokládal, že nejmenší částice plynu jsou molekuly složené ze dvou a více atomů, souhlasí s atomovou teorií, představa molekuly - dá se dělit,
2 objemy N + 3 objemy O 2 objemy, zabýval se uspořádáním prvků
Michael Faraday (1791 - 1867) - anglický fyzik, sám se naučil číst a psát, chodil na přednášky, rozhodl se být vědcem, byl zručný v pokusech, objevil zákon elektrolýzy, zabýval se chemií a elektřinou - elektrochemickými jevy
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834 - 1907) - ruský chemik, vytvořil periodickou soustavu prvků ("Přirozená soustava prvků a jejich použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených" - 1870), objevil periodické vlastnosti prvků
Wilhelm Conrad Roentgen (1845 - 1928) - německý fyzik, zkoumal elektrický proud v plynech, objevitel rentgenového záření (1894) - elektrony se brzdí o desku a energie, kterou ztrácí, se vyzařuje paprsky - paprsky X - roentgenové paprsky, 1. nositel Nobelovy ceny za fyziku
Antoine Henri Becquerel (1852 - 1908) - francouzský fyzik, objevitel přirozené radioaktivity prvků, obdržel NB 1903
Joseph Thompson (1856 - 1940) - britský fyzik, obdržel NB za fyziku za výzkumy elektrické vodivosti plynů, objev elektronu 1897
Ernest Rutherford (1871 - 1937) - britský fyzik, nositel NB za chemii za objev atomového jádra
Marie Curie - Sklodowská (1867 - 1934) - polská vědecká pracovnice působící ve Francii, dvojnásobná držitelka NB, objevitelka radioaktivity, rozpadu jádra
Niels Bohr (1885 - 1962) - dánský fyzik, obdržel NB za první kvantový model atomu
Louis de Broglie (1892 - 1987) - francouzský teoretický fyzik, obdržel NB za fyziku - objevil, že všechny částice se chovají jako vlny
Karl Werner Heisenberg (1901 - 1976) - německý fyzik, žák M. Borna, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, k níž přispěl roku 1927 formulováním principu neurčitosti, obdržel NB za fyziku r. 1932
Erwin Schršdinger (1887 - 1961) - rakouský fyzik, zakladatel vlnové mechaniky, obdržel NB za fyziku, schršdingerova rovnice popisuje kmitání elektronů v atomu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama