Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Maturitní otázky-24

2. března 2007 v 9:26 |  Maturitní otázky z chemie
24. CHEMIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
- přírodní prostředí, globální cykly
- sociálněekonomické prostředí

Chemie a životní prostředí

Ø životní prostředí - vše, co vytváří podmínky existence života - existence organismů, patří k nim neživé složky prostředí - ovzduší, voda, horniny, energie - a živé složky prostředí - organismy od nejjednodušších po nejsložitější
Ø biosféra - označuje oživenou část naší planety
Ø škodliviny - chemické látky, různé druhy záření a nežádoucí děje, i molekuly některých údajně neškodných látek se mohou změnit např. účinkem záření v atmosféře na reaktivní částice - radikály, vstupovat do dalších reakcí a podílet se na vzniku škodlivých produktů
Ø škodlivý účinek látek nezávisí jen na druhu látky, ale i na jejím množství (obsahu, koncentraci) v daném prostředí
Ø dokonce látka pro organismu nezbytná - esenciální - může při nadměrné koncentraci vyvolat okamžité nebo dlouhodobé poškození
Ø globální problémy lidstva - úbytek ozonu, oteplování Země (skleníkový efekt), změny ve vodách oceánů - jsou ohroženy korálové útesy, složení mikroplanktonu, cizorodé látky vstupují do vodních organismů a tím do potravních řetězců
Ø toxikologové - zkoumají účinky škodlivin určitého typu - jedovatých (toxických) látek - na člověka, rozlišují účinky aktuální, chronické i pozdní - projevují se až po více letech (např. mutageny - látky ovlivňující genetické vybavení organismu (vyvolávající mutace) a karcinogeny (=kancerogeny), vyvolávající zhoubné bujení - rakovinu)
Ø kontaminace - znečištění ŽP, zjišťuje se fyzikálními, chemickými, fyzikálně chemickými i biologickými metodami, určuje se druh škodlivin, její množství (obsah, koncentrace) i její změny v čase - monitorování
Ø atomová absorpční spektrometrie (AAS) - slouží ke stanovení anorganických látek, využívá schopnost atomů zkoumaného vzorku absorbovat jen záření určité vlnové délky, umožňuje stanovit asi 70 prvků
Ø spektrofonometrie - určuje látky podle intenzity zabarvení zkoumaného roztoku
Ø elektrochemické metody určují složení vzorků na základě hodnot protékajícího proudu v závislosti na vloženém napětí
Ø organické látky se určují také chromatografickými metodami a hmotnostní a infračervenou spektroskopií
Ø odebírají-li se vzorky vzduchu přímo u zdroje znečištění (i komína průmyslového podniku, elektrárny nebo u výfuku automobilu), jde o emisní koncentrace
Ø v místě příjemce škodliviny se měří imisní koncentrace

Přirozené a cizorodé složky ovzduší

Ø atmosféra - vzdušný obal Země, skládá se z:
§ troposféry (8 až 18 km od zemského povrchu)
§ stratosféry (asi do výše 50 km)
§ mezosféry (do 80 km)
§ termosféry (nad 80 km)
Ø účinkem slunečního a kosmického záření je v termosféře kyslík převážně v jednoatomovém stavu, ve stratosféře vzniká z molekulového kyslíku O2, působením UV složky slunečního záření ozon O3
Ø ozonosféra (s nejvyšší koncentrací ozonu ve výšce asi 24 km) - vytváří "ochranný štít" chránící biosféru před škodlivým krátkovlnným zářením
Ø troposféra - obsahuje z celé atmosféry 95 % hmot. vzduchu, prouděním vzduchových vrstev v závislosti na tlaku a teplotě v troposféře "vzniká" počasí
Ø přirozené znečištění atmosféry - vytvářejí ho kromě ozonu další minoritní plynné složky - vodní pára, CO2, CO, N2O,…(při vulkanické činnosti i sloučeniny S) a pevné částice různého původu (prach, mikroorganismy,…), přírodu trvale neohrožuje
Ø antropogenní znečištění - plynné, kapalné i pevné částice, které se do ovzduší dostávají lidskou činností, včetně tepla, hluku a různých typů záření, jeho zdrojem je energetika, průmysl, doprava, zemědělství i jednotlivé domácnosti
Ø oxid siřičitý SO2 - dostává se do ovzduší spalováním fosilních paliv obsahujících síru (uhlí 1 až 1,5 % hmot., ropné produkty 0,3 až 2,8 %), v troposféře se snadno oxiduje na oxid sírový SO3, vzniká kyselina sírová i sírany, které se stávají složkou kyselé atmosférické depozice - kyselé deště
Ø oxidy dusíku NOx - N2O, NO, NO2 - asi 30 až 50 % přispívají ke kyselým dešťům, převážně NO a NO2 vznikají ze vzdušného kyslíku a dusíku při spalovacích procesech za vysokých teplot, část oxidů se oxiduje na kys. dusičnou a dusičnany (kyselé deště), část přispívá ke vzniku troposférického ozonu a nebezpečných organických látek - peroxyacylnitrátů, RCO-O-O-NO2 (zkráceně PAN), oxidy dusíku se podílejí také na odbourávání stratosférického ozonu
Ø oxid uhelnatý CO - produkován především spalovacími motory, zejména při tzv. volnoběhu motoru
Ø nedokonalým spalováním kapalných paliv se dostávají do ovzduší produkty, které účinkem slunečního záření spolu s oxidy dusíku nebo radikály (např. HO. nebo HOO.) poskytují škodliviny spolupůsobící při odumírání lesů a při smogové situaci
Ø závažnou škodlivinou v ovzduší jsou prachové částice, často obsahující těžké kovy (Pb, Cd)
Ø vznik přirozeného ozonu v stratosféře vlivem slunečního záření lze znázornit rovnicemi: O2 O + O, O + O2 + M O3 + M, M značí částici - další molekulu O2 nebo N2, která "odvádí" přebytečnou energii srážky a brání tak "labilnější" molekulu O3 před rozkladem
Ø v ozonosféře tedy existuje dynamická rovnováha 3 O2 2 O3, kterou narušují např., oxidy dusíku ze spalin proudových letadel, antropogenní chlor či brom z halogenderivátů - freonů
Ø přítomnost rozmanitých emisí v ovzduší a jejich fotochemické přeměny jsou příčinou různých typů smogu (z anglického smoke a fog)
Ø smog londýnského typu - vyskytuje se v ovzduší velkých měst a průmyslových oblastí hlavně v zimním období za bezvětří při teplotní inverzi, směs - aerosol - která dráždí dýchací cesty, vzniká hlavně ze sazí, kapiček kyseliny sírové, SO2 a CO
Ø fotochemický smoglosangelského typu - vzniká v místech se zvýšenou koncentrací výfukových plynů (NOx, nespalné uhlovodíky) účinkem slunečního záření, které iniciuje ve směsi radikálové reakce, nežádoucí složkou tohoto typu smogu je ozon,…
Ø oteplování Země (skleníkový efekt) - dává se do souvislosti se stoupající koncentrací CO2 v ovzduší vlivem spalování fosilních paliv, CO2 ze všech tzv. skleníkových plynů (patří k nim vodní pára, přízemní ozon, methan,…) nejvíce pohlcuje sluneční záření, tzn. že brání jeho zpětnému vyzařování do vesmíru, prognózy ukazují, že by zdvojnásobením koncentrace CO2 v ovzduší (na 600 ml . m-3) došlo ke zvýšení průměrné teploty o 2 až 4 °C

Přirozené a cizorodé látky ve vodách

Ø přírodní vody (podzemní - prosté a minerální - nebo vody povrchové - sladké a slané) obsahují rozpuštěné plyny, hlavně O2 a CO2, anorganické látky většinou ve formě iontů (Ca2+, Mg2+, Fe3+, HCO3-, SO42-,…), organické látky a mikroorganismy, mořská voda obsahuje asi 3,5 % hmot. NaCl a asi 70 prvků ve stopách
Ø při používání vodních zdrojů pro výrobu pitné vody se sleduje několik desítek látek včetně mikroorganismů (podle příslušné státní normy
Ø znečištění vody způsobují obsahy kovů, fosforečnanů a rozmanitých organických látek - -ropné produkty, polychlorované bifenyly (PCB), pesticidy, detergenty,…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama