Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Rozbušky 1

23. března 2007 v 22:27 |  Pyrotechnika
Klasická rozbuška je dutinka do které se ke dnu zalisuje nejprve sekundární trhavinová náplň z brizantní trhaviny. Nejvíce se používá Pentrit, Hexogen, Tetryl, TeNA, TNT. Na tuto sekundární náplň se potom zalisuje primární třaskavinová náplň s pojistkou. Třaskavinou je nejčastěji fulminát rtuťnatý, fulminát stříbrný, azid olovnatý, dinol.
Materiálem dutinek je měď nebo hliník, v menší míře ocel a dříve i papír (v současnosti se vyrábějí i plastové rozbušky). Rozbušky s měděnou dutinkou jsou plněny třaskavou rtutí a používají se v dolech s výskytem uhelného prachu a methanu. Azid olovnatý nesmí přijít do styku s mědí, proto se používá pouze v hliníkových rozbuškách.
První rozbušky vyráběné zhruba před 100 lety obsahovaly jen jednu náplň - třaskavou rtuť. V této době také vzniklo rozdělení podle obsahu a tím pádem i síly účinku :
Těchto se v současnosti už nepoužívá. Pro dosažení většího iniciačního efektu je výhodnější a také bezpečnější sestavit náplň ze 2 částí jak je tomu nyní.
Až do konce 80tých let se vyráběly rozbušky v 12 výkonnostních druzích (1-12) .
K iniciaci brizantnějších dynamitů se používalo rozbušky č.3, na amonledkové trhaviny č.6 až 8. Později se některé velikosti přestaly používat, takže dnes jsou v praxi běžné téměř výhradně jen r.č.8 .
Rozbuška č.8 je dlouhá 4cm a v průměru má 7mm, výbušnina vyplňuje asi 2/3 délky dutinky. Její iniciační síla je schopna přivést k detonaci všechny průmyslové a vojenské trhaviny s výjimkou výbušnin na bázi DAP, Granulitů, Akvatolů a tavenin.

Složení rozbušek není stejné a závisí na zemi ,kde byly vyrobeny a jejich účelu. Nejúčinnější jsou rozbušky Pentritové - Pentrit vyniká vysokou iniciační schopností, a Hexogenové RDX má vyšší brizanci než pentrit. Ať si kdo chce, co chce říká, hexogenové rozbušky jsou jednoznačně účinnější.
Pentrit velmi snadno detonuje, stejně tak i hexogen. Nejvýhodnější třaskavinou je azid stříbrný a olovnatý, oba mají několikanásobně větší akceleraci než třaskavá rtuť, takže k roznětu sekundární výbušniny v rozbušce jich stačí mnohem menší množství.

Tetrylová a vojenská rozbuška :
Tetrylové rozbušky jsou již delší dobu na ústupu a nyní se již ani asi nevyrábějí (už dlouhou dobu jsem žádnou neviděl), snad jen pro výzkum. Je tak hlavně proto, že i samotný tetryl se více méně nevyrábí ve velkých množstvích (výrobní cena není ekvivalentní jeho výkonu, mnoho jiných výbušnin je v poměru cena/výkon výhodnější).
Standardní azido-tetrylová rozbuška TAT8 (Tetryl-Azid-Tricinát):
tetryl ....1000mgazid olovnatý .... 300mgtricinát olovnatý .... 60mg

Vojenská rozbuška (standardně se v ČR vyrábí pentritová):
pentrit .... 800mgazid olovnatý .... 300mgtricinát Pb .... 80mg
Vojenské rozbušky obsahují převážně Pentrit a Azid , standardní vojenská rozbuška pro iniciaci většiny trhavin je oproti průmyslové poněkud brizantnější (obsahuje větší množství pentritu) a roznětný účinek tedy vyšší.

Kromě toho se používají k roznětu méně citlivých lisovaných, či litých výbušnin kombinace rozbušky s počinovým tělískem. Např k detonaci taveného TNT a litých ammatolů se používá iniciační těleso s obsahem minimálně 10 g lisovaného pentritu nebo lisovaného pentolitu (směs tritolu s pentritem, zpravidla v poměru 50/50). Větší pentolitová nebo hexolitová tělesa se uplatní při odpalu velkého množství méně citlivých trhavin, jako jsou DAP směsi, hmotnost lisované nebo lité nálože je v těchto případech přibližně kolem půl kilogramu
Na obrázku jsou japonská iniciační tělesa (700g) z lisovaného Pentolitu (detonační rychlost 7500m/s).
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama