Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Chřipka

5. dubna 2007 v 14:48 |  Nemoci a léčba
Co je to chřipka?
Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění s náhlým začátkem, horečkou, bolestmi kloubů, svalů, hlavy a postižením dýchacích cest, vyvolané viry chřipky A, B nebo C.
Infekce se šíří kapénkovým přenosem anebo nepřímo - předměty kontaminovanými sekrety nemocných osob.
Inkubační doba chřipky je 1-4 dny. V těchto dnech je nakažený člověk zatím bez klinických příznaků onemocnění, je však již zdrojem další infekce. V 16. století proto dostalo toto onemocnění název influenza neboli vliv, účinek - lidé se totiž domnívali, že chřipka vzniká vlivem působení hvězd a planet.
Místem primárního pomnožení virů chřipky je sliznice dýchacích cest. Množení viru vede k zánětu, otoku a poškození napadené sliznice.
Po uplynutí inkubační doby dochází u nakažených jedinců k náhlému vzestupu teploty, někdy až ke 40°C, provázenému třesavkou, bolestmi hlavy, svalů, kloubů a očí. Častý je kašel, který je zprvu suchý, bolestivý, dráždivý, později s mírným odkašláváním. K častým (nikoliv však prvním) příznakům patří rýma. Méně častými příznaky zejména u dětí jsou nevolnost, zvracení a průjem, avšak takzvaná střevní chřipka není vyvolána viry chřipky A, B ani C.
Nekomplikované onemocnění trvá asi týden. Únavový stav po chřipce však může přetrvávat ještě řadu dní i týdnů.
Nejčastější komplikací chřipky je druhotná bakteriální infekce, která může mít závažné důsledky především u osob s poruchou imunity, u chronicky nemocných lidí, těhotných žen, malých dětí, seniorů.
Dojde-li ke druhotné bakteriální infekci, je průběh dlouhodobější, nezřídka provázený rozvojem zánětu středního ucha, bronchitidy nebo bronchopneumonie.
Méně často jsou při chřipce pozorovány příznaky poškození mozku, srdce, slinivky a dalších orgánů. Jednou z nejvážnějších (a někdy smrtících) komplikací je druhotný bakteriální zápal plic.
Výše uvedené klinické příznaky provázejí infekce viry chřipky typu A a B. Virus chřipky C vyvolává lehké infekce horních cest dýchacích a postihuje především děti.
Čím je chřipka způsobena?
Chřipku způsobují viry rodu Influenzaviridae z čeledi Orthomyxoviridae. Jde o RNA viry, jenž se dělí do dvou rodů: typ A a typ B. Virus chřipky typu C má ve srovnání s předchozími dvěma typy jiné vlastnosti a je proto řazen do zvláštního rodu.
Viry chřipky jsou poměrně velmi odolné vůči vlivům prostředí, odolávají účinkům pokojové teploty v sekretech nebo v zaschlých kapénkách hlenu.
Přirozenými hostiteli virů chřipky A jsou kromě lidí vepř, kůň, jiní savci a též ptáci. Chřipkou B a C může onemocnět pouze člověk.
Proměnlivost virů chřipky
Viry chřipky jsou velmi proměnlivé, liší se navzájem zejména povahou povrchových znaků. Je zajímavé, že tato skutečnost se týká především viru chřipky A: u tohoto viru bylo identifiková-no mnoho variant povrchových znaků, které se dle své chemické povahy označují jako H1-H15 a N1-N9.
V různých intervalech dochází k zásadním změnám povahy těchto povrchových znaků. Takovým změnám se říká antigenní shift. Nový subtyp viru se může objevit velmi náhle a jeho výskyt rychle převládne, šíření infekce novým subtypem viru je provázeno zvýšenou úmrtností lidí. Původ a příčiny antigenního shiftu, ke kterému dochází pouze u virů chřipky A, nejsou dosud zcela známy.
Od 20. století cirkulují v lidské populaci viry chřipky A, které mají povrchové znaky H1 a H2 nebo H3 a N1 nebo N2, v současné době jde o podtypy H1N1 a H3N2. Chřipka H5N1 je nazývána ptačí chřipkou, protože přirozeným hostitelem tohoto podtypu viru jsou ptáci - tento virus obvykle člověka nenapadá, v posledních letech však představují lidské formy tohoto onemocnění jednu z velkých hrozeb především v Asii.
V období mezi antigenními shifty může docházet k menším antigenním změnám převládajících subtypů virů. Tyto změny se označují jako antigenní drift. Driftové změny virů pak způsobují, že je možné opakovaně onemocnět infekcí daným subtypem viru. Driftové změny prodělávají i viry chřipky B.
Světová zdravotnická organizace doporučuje následující označování virů chřipky: informace o typu (A, B, C), místě záchytu daného viru, pořadovém čísle a roku izolace. U virů chřipky A jsou písmenem a číslem charakterizovány povrchové znaky.
Jak se lidský organizmus brání proti virům chřipky?
Důležitou úlohu v obraně organizmu proti chřipkové infekci hraje specifická protilátková a buněčná imunita. Chřipka má však na buňky imunitního systému nepříznivý vliv - infekce potlačuje výkonné funkce imunitního systému, následně jsou lidé infikováni chřipkou zvýšeně vnímaví k přidružené infekci jinými patogenními mikroby (streptokoky, hemofily, stafylokoky).
Jak se laboratorně diagnostikuje chřipka?
K průkazu infekce virem chřipky je možné použít několik laboratorních testů. Za optimální je považován kultivační průkaz viru, což je však vyšetření zdlouhavé a náročné. V klinické praxi se proto častěji používají imunochemické testy na průkaz virových antigenů. Nepřímý průkaz viru chřipky je založen na vyšetření specifických protilátek, přičemž průkazný je nález čtyřnásobného a vyššího vzestupu titru specifických protilátek ve dvojici vzorků krve.
Jak se léčí chřipka?
U nekomplikovaného průběhu je důležitý klid na lůžku a úlevová léčba: při bolestech hlavy a svalů analgetika, při horečce antipyretika, antitusika při dráždivém kašli, dostatek vitaminů (zejména vitamin C) a dostatek tekutin.
Specifickým protivirovým lékem u chřipky A je amantadin, jehož podaní během prvních 24 hodin po začátku obtíží snižuje závažnost i trvání nemoci a snižuje vylučování viru. Dalším antivirotikem je rimantadin, derivát amantadinu, který má stejný efekt, ale méně vedlejších účinků. Tato virostatika jsou k dispozici již dlouhou dobu, ale kromě USA a dřívějšího SSSR bylo jejich užití omezeno. U nás se užívání amantadinu nikdy nevžilo (přestože je na trhu registrován jako antiparkinsonikum), a to nejspíše z důvodu častých a nepříjemných vedlejších účinků. Rimantadin není u nás ani registrován.
K léčbě a profylaxi chřipky A i B lze použít i inhalační antivirotikum zanamivir nebo orální preparát oseltamivir. Tato nová virostatika jsou bezpečná, dobře tolerovaná, zkracují dobu trvání teplot u nekomplikované infekce a mírní doprovodné příznaky, snižují riziko výskytu komplikací, zkracují vylučování viru, přičemž nenarušují protilátkovou odpověď na vakcínu proti chřipce. Aby byl zajištěn jejich účinek, je třeba léčbu zahájit včas, tj. nejlépe do 36-48 hodin. Tyto léky je vhodné aplikovat jednak u rizikových skupin očkovaných pacientů, pokud od očkování uplynula příliš krátká doba, která nestačí k navození ochranných mechanismů a hrozí-li riziko vzniku infekce, tak i u li-dí, kteří si z důvodu např. těžké poruchy imunity nedokáží protilátky vytvořit. Specifickou skupinou jsou ohrožené osoby, u nichž je očkování kontraindikováno. Těmto lidem lze předepsat zanamivir nebo oseltamivir s částečnou úhradou. V ostatních případech je specifická virostatická terapie možná, ale plně ji platí pacient. Tato léčba je navíc jakousi zálohou pro případ antigenního shiftu, při němž by bylo očkování neúčinné.
Při chřipce někdy lékaři používají antibiotika. Ta samotnou chřipku neléčí, ale jsou použitelná na zánětlivé komplikace, vyvolávané nejčastěji Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae.
U nekomplikovaných případů probíhá léčba chřipky v domácím prostředí, při výskytu komplikací bývá potřebná hospitalizace. Ošetřující personál by si měl být vědom rizika přenosu infekce od nemocného a je proto nutno používat ochranné pomůcky.
Jaká je prevence vzniku chřipky?
Optimálním způsobem, jak zabránit přenosu chřipkových virů, je aktivní imunizace (očkování). Vychází ze známé skutečnosti, že infekce virem chřipky vede ke vzniku ochranných protilátek.
Dnešní očkovací látky proti chřipce se vyrábějí buď jako subjednotkové nebo splitové. Subjednotkové vakcíny jsou složeny z několika antigenů chřipkového viru, splitové vakcíny z rozštěpených virů chřipky. Inaktivované vakcíny s obsahem celých virových částic se u nás již nepoužívají, neboť vyvolávaly vysoké procento nežádoucích účinků. Oba typy očkovacích látek jsou připravovány z virů typu A i B. Díky celosvětovému každoročnímu sledování výskytu chřipky lze s vysokou pravděpodobností správně předpovědět vhodný výrobní kmen pro daný rok.
V ČR je nejvhodnější dobou pro vakcinaci období od října do prosince.
Pro sezónu 2004/2005 na severní polokouli doporučili Světová zdravotnická organizace a Evropská unie toto složení vakcín:
Hemaglutinin A/Fujian/411/2002 - H3N2
Hemaglutinin A/New
Caledonia/20/99 - H1N1
Hemaglutinin B/Shanghai/ 361/2002
Antigen A/New Caledonia se ve vakcínách proti chřipce objevuje již šestým rokem, antigeny A/Fujian a B/Shanghai jsou novinkou od loňského roku.
Používané vakcíny obsahují usmrcené původce a jsou vysoce čištěné. Proto je nemožné, aby člověk onemocněl chřipkou po očkování. Reakce po očkování jsou mírné, převážně místní a zahrnují zarudnutí nebo bolestivost v místě vpichu.
Mezi laickou veřejností se objevují často otázky, jak je možné, že očkovací látka proti chřipce chrání, když, pro její přípravu jsou použity tzv. loňské kmeny, a jak je navozena tvorba protilátek, popřípadě jak protilátky ve skutečnosti chrání.
Každý virus, včetně viru chřipky, není schopen množení mino živou buňku, protože potřebuje využívat její jádro a enzymy. Chřipkové viry se nejčastěji množí v buňkách nosohltanu, vzácněji v buňkách průdušnice. Virus chřipky si zjednodušeně můžeme představit jako kulovitý útvar okem nezahlédnutelný, který má na svém povrchu dva typy výběžků. Prostřednictvím výběžku hemaglutininu se virus přichycuje na povrchové receptory vnímavé buňky. Vypadá jako trojhranolek a očkováním se proti němu vytvářejí protilátky. Pokud se na něj naváží, znemožní jeho přichycení na vnímavou buňku, proniknutí viru chřipky dovnitř buňky a jeho množení. Bylo prokázáno, že každoroční změny chřipkového viru jsou podmíněny drobnými mutacemi. K těmto změnám dochází na několika místech trojhranolku blízko místa, které slouží k přichycení. Tyto změny samozřejmě ovlivňují pevnost vazby protilátek, které mohly být velmi účinné k loňské variantě, nicméně mutací hemaglutininu se na vazebné místo výběžku navazují slabě-ji a nejsou schopny ve 100 % zabránit množení viru. Proto je nutné každoroční přeočkování proti chřipce, aby vazba protilátek na hemaglutinin byla co nejpevnější.
Neuraminidázový výběžek má hřibovitý tvar a je lokalizován na povrchu viru mezi výběžky hemaglutininu. Klobouček tohoto hřibu je vytvořen ze čtyř polokulovitých jednotek a je připojen k nožce hřibu, která je přichycena v obalu viru. Neuraminidáza je ale také působek (enzym), který štěpí určité kyseliny a sacharidy v hlenové vrstvě na povrchu buňky respiračního traktu. Tak virus proniká lépe k vnímavé buňce a může se vyhnout nespecifickým inhibitorům obsaženým v hlenu. Neuraminidáza ja-ko enzym, po skončeném množení viru ve vnímavé buňce, rozrušuje i vazbu hemaglutininu k receptoru vnímavé buňky, a tak umožňuje uvolnění virových částic z povrchu buňky. Na principu blokace této funkce neuraminidázy účinkují protichřipková antivirotika druhé generace (zanamivir, oseltamivir).
Virus se sice pomnoží v buňce, ale není uvolněn, aby napadl další vnímavé buňky. Antivirotikem je zablokována neuraminidáza, která virus uvolňuje z buňky. Aby byla účinná, musí se specifická protichřipková antivirotika aplikovat během prvních hodin od vzniku nemoci.
Po aplikaci očkovací látky je dosaženo vzestupu hladin ochranných protilátek obvykle během 2 až 3 týdnů. Trvání postvakcinační imunity je různé, avšak obvykle se pohybuje od 6 do 12 měsíců. Nejvíce jsou postiženy tzv. rizikové skupiny obyvatel, tj. především osoby vyššího věku nebo se základním vleklým onemocněním. U nich dochází mnohem častěji k závažným komplikacím, které mnohdy končí smrtí.
Očkování proti chřipce se v České republice řídí vyhláškou 439/2000 v upraveném znění z ledna 2004. V 8 vyhlášky je vymezen okruh osob, kterým je doporučováno očkování proti chřipce, takto: Očkování proti chřipce se provede každý rok u fyzických osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, domovech důchodců a domovech-pensionech pro důchodce. Očkování se provede též u fyzických osob umístěných v ústavech sociální péče, pokud tyto osoby trpí chronickými nespecifickými onemocněními dý-chacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév a ledvin nebo diabetem . V souladu s tímto nařízením jsou statisíce lidí z těchto skupin obyvatel očkovány bezplatně.
Uvážit očkování proti chřipce je však třeba obecně u lidí s chronickými chorobami: s poruchami imunity, astmatem, kardiovaskulárními chorobami, cukrovkou, chronickým onemocněním ledvin, dále u osob které žijí s výše jmenovanými nemocnými v jedné domácnosti, u pracovníků ve školství, zdravotnictví nebo ve veřejných službách.
Je potřebné chránit nejen lidi nejvíce ohrožené komplikovaným průběhem chřipky, ale i zdravé, neboť jejich onemocnění vede k obrovským ekonomickým ztrátám díky pracovní neschopnosti. Pro ty, kteří nemohli být z různých důvodů očkováni, jsou již k dispozici i protichřipková antivirotika.
Očkování proti chřipce přináší výrazné snížení nemocnosti u mladších osob, a to 5-6x v porovnání s neočkovanou populací. Naproti tomu u starších osob je vakcinace proti chřipce velmi účinná v prevenci hospitalizací a smrtnosti na chřipku nebo její komplikace.
Jaká jsou další preventivní opatření?
V období epidemie je nutno izolovat nemocné, omezit shromažďování v uzavřených prostorech (školy, kina, divadla), případně uvážit zákaz návštěv v lůžkových zdravotnických zařízeních a v ústavech sociální péče. Onemocnění podléhá hlášení při hromadném výskytu.
A proto bychom se měli zaměřit na zvyšování odolnosti
O tom, jak rychle a jestli vůbec chřipkový virus zdolá váš organismus, rozhoduje imunitní systém. Jeho odolnost můžete zvýšit hned několika způsoby.
Výživou - bílkoviny, tuky, uhlohydráty a také vitaminy a minerály v přiměřeném množství jsou nezbytné nejenom pro správnou činnost organismu, ale také imunitního systému. Pokud svému jídelníčku nevěnujete dostatečnou péči, může se vám odměnit v podobě snížené obranyschopnosti.
Pohybem - věnujete-li se pravidelně nějakému sportu, třeba jenom rekreačně, děláte pro svou imunitu to nejlepší. Pohyb, zejména na čerstvém vzduchu, otužuje, prokrvuje a zásobuje tělo kyslíkem, což je ideální prostředí pro tvorbu obranných látek - budou vám vhod, zejména když na vás zaútočí chřipkový virus. Výborné je zejména plavání, jízda na kole, ale také rychlá chůze.
Sprchováním - zlepšuje cirkulaci krve v těle a aktivizuje obnovu buněk. Pokud budete střídat chladnou a teplou sprchu, otužíte organismus a zabráníte častému nachlazení.
Koupelemi - právě v sezoně chřipek a viróz je pravý čas pro aromatickou koupel obohacenou o esenci z eukalyptu, mateřídoušky, máty a třezalky. Jde o příjemnou relaxaci, která zároveň příznivě působí na zvýšení obranyschopnosti.
Odstraněním stresu - stres má přímou spojitost se schopností bránit se různým onemocněním. Zatěžuje tělo, zbavuje ho energie a snižuje jeho odolnost vůči vnějším vlivům. Cesta pro viry je tak doslova otevřená.
Doplněním zinku - tento minerál je nezbytný pro správnou činnost imunitního systému a pomáhá chránit organismus před nachlazením, chřipkou a jinými infekcemi. Podporuje přirozenou obranyschopnost organismu. Lehce vstřebatelný je především z tmavého masa. Jeho dobrým zdrojem jsou také mandle a para ořechy.
Závěr
Shrňme si tedy základní informace.
Obecně platí, že nejúčinnější v prevenci chřipky je očkování. Protilátky se objevují již za 14 dní po očkování a jejich maximum je dosaženo mezi 3.-5. týdnem. Přetrvávají až 3 roky a pokud by se chřipkový virus neměnil, postačovalo by jedno očkování za tři roky.
Bohužel změny chřipkového hemaglutininu jsou právě důvodem pro každoroční přeočkování.
Díky částečným změnám chřipkového viru je nutná každoroční příprava nové varianty vakcíny. Světová zdravotnická organizace vybírá a výrobcům doporučuje na přelomu února a března aktuální kmeny pro přípravu vakcíny pro daný rok. Tyto kmeny se objevují v hlášení chřipkových laboratoří z celého světa jako nejdůležitější, nejčastější a poslední původci chřipkových onemocnění. Mutací způsobené změny viru od jara do podzimu během jednoho roku nejsou ve většině případů tak výrazné, a proto vybrané vakcinální kmeny chrání vcelku spolehlivě při podzimním očkování proti chřipce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama