Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Muchomůrka červená

5. dubna 2007 v 10:51 |  Jedy, drogy, atd.
Název českyMuchomůrka červená, M. panterová (tygrovaná)
Název latinskyAmanita muscaria (L. ex Fr.) Pers., A. pantherina (DC.:Fr.) Krombh.
Lidový název, slangMuchomůrka, Sóma, Mochomírka, Mochomorka, Mochorůvka, Mochvíra, Morimucha, Muchačka, Mucharka, Muchomírka, Mucholapka, Muchorůvka, Murimuch, Murimucha, Můrka, Mušák, Mušár, Mušárka, Mušírka, Vochamůrka, Vochomůrka, Muchorůvka, Fliegenpilz, Fliegenschwamm, Giftblaume, Krötenpilz, Krötenstuhl, Mückenpfeffer, Narrenschwamm, Rabenbrot, Fly Egaric, Toadstool, Muchomor, Agaric Aux Mouches
ČeleďMuchomůrkovité, Amanitaceae
Popis
Amanita muscariaMuchomůrka červená - Amanita muscaria je nápadný zjev, zejména sytě červenou barvou svého klobouku. Mladé plodnice houby jsou tupě vejčité, brzy s odškrcenou vrcholovou částí (pozdějším kloboukem), a jsou celé zahaleny tlustou bělavou plachetkou, která velmi brzy začíná bradavkatě rozpraskávat na horní části plodnice; na podélném průřezu mladou plodnicí je pod plachetkou v horní části plodnice patrný citrónově žlutý horní proužek pokožky klobouku. Při dalším vývoji plodnice dochází k rychlejšímu vzrůstu horní části plodnice (klobouku) a současně i k prodlužování dolní části plodnice (třeně) do délky; plachetka v tomto období již neroste: její větší část, která zprvu zakrývala povrch klobouku, se rozčleňuje v útržky, které se oddalují a zdobí povrch klobouku. Menší část plachetky zbývá na spodině třeně v podobě drobných, pásovitě uspořádaných bradavek. Lupeny na spodní straně klobouku jsou zprvu odděleny od povrchu třeně vrstvou pletiva, tzv. závojem; když se klobouk rozevírá, jsou lupeny nějakou dobu zakryty tímto závojem, který se pak odděluje od okraje klobouku a zůstává šikmo zavěšen na horní části třeně jako tzv. prsten. Dospělá houba má plodnici rozlišenu v klobouk a třeň. Klobouk je 10 - 15 (25) cm široký, zprvu klenutý, později plochý, u okraje mělce brázděný, s pokožkou loupavou, živě červenou (šarlatově, krvavě nebo rumělkově) nebo oranžovou (až žlutěoranžovou), zdobený bělavými bradavkami, které mohou zčásti odpadnout. Lupeny břichaté, u třeně zúženy, měkké a křehké, bělavé. Třeň vznosný, oblý, na spodině rozšířeny v kuželovitě ukončenou vejčitou hlízu, zdobenou pásy drobných bradavek, až 25 cm dlouhý, bělavý; prsten vatovitě blanitý, šikmo svěšený, bělavý. Dužina šťavnatá, v ose třeně později prořídlá, bílá, pouze pod sloupnutou pokožkou klobouku sytě citrónově žlutá. Pach nevýrazný, chuť škrabavě nasládlá. Průměrná váha plodnic o průměru klobouku 10 - 15 cm je 60 - 70 g. Výtrusy v prášku bílé, pod mikroskopem bezbarvé, vejčitě elipsodní, 10-12x6-8µm.
Amanita pantherinaMuchomůrka panterová - Amanita pantherina - má klobouk zprvu kulovitý, v dospělosti plochý smírně promáčknutým středem, 5 - 12 cm široký, u okraje výrazně rýhovaný, tmavě okrově žlutý až okrově hnědý, zdobený bílými bradavkami nebo strupy, které jsou někdy velmi pravidelně soustředěně uspořádány (jde o zbytky plachetky, která v mládí zahalovala celý povrch klobouku). Lupeny jsou u okraje klobouku v dospělosti břichaté, u třeně zúžené a připnuté k vrcholu třeně, měkké, bělavé. Třeň štíhlý, 8-15 cm dlouhý a uprostřed 10-15 mm tlustý, shora dolů zvolna rozšířený až ve vejčitou spodinu, ohraničenou tupým límečkem, bílý, nahoře nese blanitý prsten. Prsten je šikmo zavěšený, svrchu jen málo zřetelně rýhovaný, čistě bílý. Nad límečkem, který ohraničuje spodinu třeně, bývá jeden až dva úzké kroužky. Dužina bílá, velmi šťavnatá, ve středu třeně brzy prořídlá, poněkud nepříjemného pachu a chuti po syrových bramborech. Výtrusy v prášku bílé, pod mikroskopem bezbarvé, vejčité, 8-10(12)x7-8µm. Taktéž je celá jedovatá, obsahuje dokonce stejné psychoaktivní složky jako m. červená, ale obvykle ve vyšší koncentraci (toxická dávka se uvádí 100 g čerstvé houby). Pro neodvratné experimentátory je však vhodnější muchomůrka červená u které je menší riziko záměny.

Vzhledem k tomu, že muchomůrka červená a muchomůrka panterová, patří do rodu, který má na svědomí 95% všech smrtelných otrav houbami, se zde zmiňuji i o jejich třech příbuzných - muchomůrka jízlivá (A. virosa) (anděl zkázy-viz obr.), muchomůrka jarní (A. verna) a hlavně muchomůrka zelená (A. phalloides) - obsahující smrtelně toxické látky. První příznaky otravy těmito toxiny se většinou začnou projevovat teprve dva dny po konzumaci těchto hub, kdy už je na vypumpování žaludku a další léčebné zásahy většinou příliš pozdě. Protože jsou muchomůrka červená a především pak muchomůrka panterová svým jedovatým příbuzným vzhledově podobné, doporučuje se nejíst muchomůrky, které jsou celé bílé.
Amanita virosaAmanita phalloides

Výskyt
Muchomůrka červená roste v oblasti celého mírného pásu Starého i Nového světa (viz mapka), od nížin až do vysokých hor.
mapka
Muchomůrka červená (i panterová) dokáže, ale růst jen v symbióze s některými stromy - břízou, modřínem, borovicí, smrkem a dubem. Symbiotický vztah mezi buňkami kořenů těchto stromů (živých nebo i mrtvých) a podhoubím je pro růst plodnice tak nezbytný, že bez nich plodnice nevyroste. U nás rostou od srpna až do listopadu.
Způsob použití
Muchomůrka získala jméno proto, že se v minulosti někde používala k trávení much. Uříznutý klobouk se položil na talíř a na červeně zbarvené straně se posypal cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a uhynuly. Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka dochází k těžším otravám.
Drogou je sušený klobouk této houby s množstvím bělavých strupů. Právě pokožka klobouku a zbytky plachetky, které jsou prezentovány strupy, obsahují nejvíce účinných látek. V čerstvém stavu mohou být houby nebezpečné nebo člověka "zhoubují" jen nedostatečně. Korjaci považovali čerstvé muchomůrky červené za jedovaté a konzumace se zdržovali, dokud nebyli plodnice usušené na slunci nebo nad ohněm. V heroickém hymnu lidu Vogul, kde se hrdina, obrací na svou ženu se slovy: "Ženo, přines mí sem mé tři sluncem sušené muchomůrky!". Klobouky muchomůrky se suší na slunci nebo v kouři a takto usušená droga se buď přímo užívá nebo se z ní připravuje macerát, případně nálev pomocí vody nebo mléka. Někdy se k ním přidává ještě šťáva z vlochyně (Vaccinium uliginosum) nebo vrbky úzkolisté (Chamaenerion angustifolium). Užívání drogy je u většiny národů záležitostí pouze mužů, ženy mohou klobouk pouze rozžvýkat a vytvarovat do tvaru kuličky nebo roubíku.
Při orální aplikaci je muscimol aktivní v dávce 10-15 mg, zatím co kyselina ibotenová v dávce nad 90 mg. Kyselina ibotenová je považovaná za mírně toxickou, a čerstvá houba ji obsahuje v množství 0,03-0,1 %. Správné dávkování závisí na mnoha proměnných. Údajně má potenciál klesat například ke konci vegetačního období. Hodně rozdílné mohou být i plodnice z různých lokalit.
Účinky
Některé obsahové látky muchomůrky červené mají, jak již bylo řečeno, výrazný toxický účinek na organismus. Muskarin je silným dráždidlem parasympatického nervstva, halucinogenně se uplatňují především kyselina ibotenová, muscimol nebo muskazon (viz část Chemie).
Intoxikace muchomůrkou červenou, respektive jejími obsahovými látkami dráždícími centrální nervovou soustavu, je provázena nejprve málo výraznými příznaky zahrnujícími snížené slzení a slinění (postižený cítí vysychání v hrdle a v ústech, špatně s mu polyká), pocit zatajení dechu, tlak v žaludku jako při přejedení, nevolnost až bolesti v břiše, nechutenství a zvracení. Srdce začíná silně bušit.
Průběh otravy, jako důsledek působení toxických látek na CNS, lze rozdělit do dvou údobí:
První údobí - excitační - se začne projevovat 1 až 4 hodiny po požití (s variací od 30 minut do 7 hodin) a je charakterizováno pocity intenzivního horka (intoxikovaný touží po ochlazení) a mravenčení na celém povrchu těla intoxikovaného, později necitlivostí. Končetiny se intoxikovanému jeví téměř nehmotné, zdá se mu, že je nadnášen nebo hnán neznámou silou, dostavuje se touha po pohybu, otáčivá závrať a pocit létání. Současně s tím dochází ke ztrátám síly. Pohyby, především pak chůze, se stávají brzy nekoordinovanými, intoxikovaný neudrží v rukou ani lehké předměty. Stav je podobný silné alkoholové opilosti. Objevují se poruchy hmatu až hmatová necitlivost. Stupňuje se psychické vzrušení, dochází ke ztrátě kontaktu s okolím a objevují se halucinace. Stupňuje se též hybný neklid provázený bezúčelnými pohyby, dochází ke křečovitým záškubům a grimasám obličeje. Poruchy vnímání se mimo jiné projevují spíše černobílým, žlutým, modrým nebo fialovým viděním. Do dálky je vidět nezvykle ostře, jasně, a to i při slabém osvětlení. Zdá se, že blízké předměty se zvětšují. Obraz je zdánlivě plastický. Dochází též k zvukovým halucinacím a hyperakusii (intoxikovaný se například domnívá, že slyší tikot hodin z vedlejší místnosti). Otrávený je stále v kontaktu s okolím, uvědomuje si skutečnost svého stavu, má vzrušenou náladu, je mnohomluvný, častokrát opakuje slova nebo celé věty, které uslyšel v okolí. Vzrušení se stále stupňuje, postižený ztrácí vědomí a kontakt s okolím. Toto stádium otravy končí někdy delirantním obrazem, ve kterém může intoxikovaný agresivně vystupovat vůči svému okolí. Po vybití sil zmalátní, a pak upadne do stavu podobnému spíše bezvědomí než spánku (viz druhé údobí). Co prožívá od tohoto okamžiku ve formě snů, dovede obvykle popsat jen zčásti, nebo vůbec ne.
Když na člověka toxické látky působí ve spánku, mívá halucinační sny spojené s pocitem přechodu do posmrtného života nebo s pocitem depersonalizace.
Druhé údobí - komatózní - je provázeno různě hlubokým kómatem, zvýšenou nervosvalovou dráždivostí a poklesem krevního tlaku. Postižený klidně leží, tělesná teplota klesá, dýchání je rychlé a ztížené. Objevuje se modrání. Velmi zajímavé jsou relapsy excitačního syndromu v průběhu komatosního stadia.
Celá otrava trvá asi 24 hodiny. Období uzdravování začíná probuzením, postižený si většinou nic nepamatuje, nebo si je vědom, že přestál těžký snový stav. Po probuzení z kómatu mívá postižený často pocit reinkarnace. Pociťuje bolesti hlavy, ochablost, často se dostavují depresivní stavy. V období odeznívání intoxikace často přetrvávají i několik dní poruchy koordinace pohybů, poruchy vidění a poruchy řeči. Nejčastější příčinou smrti při otravě muchomůrkou červenou je, vedle řady dalších komplikací, selhání srdce a zástava dechu. Náhodná otrava končí smrtí podle statistik v 2-5% případů, hlavně u dětí a starších osob (u muchomůrky tygrované 5-10%).
Obraz otravy muchomůrkou je výsledkem spolupůsobení muskarinu, kyseliny ibotenové s muscimolem i fyzickém a psychickém stavu organismu, na který houba působila. Proto nemůže být otrava zcela přesně navozena pokusným podáním zmíněných čistých izolovaných látek.
V lidovém lékařství byla tato houba používána jako diuretikum, proti otokům a jako halucinogen. Pozdějšího využití se ji dostalo v novověké homeopatické praxi k léčení celé řady nemocí a fyziologických poruch.
Terapie
Léčení otravy muchomůrkou červenou vyžaduje především co nejrychlejší odstranění hub z trávícího ústrojí, zvláště pokud nemocný ještě sám nezvracel. Podle zkušeností nebývá spontánní zvracení u této otravy dostatečné, pokud se týče odstranění hub z trávícího traktu. Obtíž je v tom, že nemocný v excitačním ani v komatosním stádiu nespolupracuje (ba v excitačním stadiu se zpravidla výkonu brání). Pak je nuté aplikovat apomorfin. Zdaří-li se výplach, aplikují se při jeho zakončení sondou salinická projímadla a adsorbencia. Výplach v komatosním stádiu je nejen technicky obtížný, ale i velmi riskantní a raději od něj upouštíme. Namísto něho se aplikuje klysma. Excitovaný nemocný se musí někdy na lůžku upoutat a uklidnit diazepamem. K uklidnění zvýšené neuromuskulární dráždivosti je nejvhodnější nitrožilní injekce kalcium-glukonátu. V komatosním stádiu se kontroluje především respirace, ale také oběh. Při respirační insuficienci a při oběhovém selhávání se zasahuje obvyklými léčebnými zásahy a prostředky. Tam, kde se na počátku otravy pozorují zřetelné příznaky muskarinového syndromu, aplikují se malé dávky atropinu podkožně.
Chemie
Muchomůrka červená je po chemické a toxikologické stránce jednou z nejvíce prozkoumaných hub. Výzkum halucinogenně významných látek muchomůrky červené ukázaly, že centrální nervová soustava je ovlivňována především kyselinou ibotenovou, muscimolem a muskazonem. Obsahové látky můžeme rozdělit na dvě skupiny:
Do první skupiny lze zařadit látky toxické povahy, obsahující kvarterní amoniovou skupinu substituovanou třemi methyly. Patří sem cholin, acetylcholin, muskarin a muskaridin. Toxikologicky nejúčinnější je muskarin (trimethylamoniová báze 2-methyl-tetrahydrofuranu). Je to látka stabilní, vyskytující se především ve formě solí (hydrochloridu),ale v relativně malém množství (0,0002 % v čerstvě sklizené plodnici). Muskarin byl vůbec prvním stanoveným houbovým jedem (1869). Vedle zmíněného muskarinu se v houbě nachází i muskaridin, mající ve své molekule otevřený furanový kruh.
Druhou skupinu toxických látek muchomůrky červené tvoří deriváty heterocyklických sloučenin isoxazolu a oxazolonu. Jsou to především kyselina ibotenová a značně potentní muscimol.
Kyselina ibotenováMuscimol
Kyselina ibotenová (dříve též nazývaná premuscimol), je hlavní účinnou látkou této skupiny. Je přítomna v množství asi 0,05 - 0,1 %, převážně v klobouku houby, přičemž její množství kolísá podle sezóny (letní plodnice houby obsahují více kyseliny ibotenové než plodnice podzimní). Znatelný rozdíl v účinku čerstvých a sušených muchomůrek má na svědomí přeměna (dekarboxylace) kyseliny ibotenové na potentnější a poměrně stabilní muscimol, probíhající během sušení. Psychoaktivita se 5-6x zvýší zatím co nevítané vedlejší účinky čerstvých plodnic se redukují. Práh projevu účinku kyseliny ibotenové je 30-60 mg, u muscimolu je to 6 mg. Obě tyto látky v organismu působí jako falešné neurotransmitery (kyselina ibotenová je konformačně limitovaný derivát kyseliny glutamové, muscimol je derivátem GABA). U člověka se většina perorálně přijaté kyseliny ibotenové do 90 minut od konzumace vyloučí močí. Muscimol se vyloučí do 6 hodin. Z dalších látek s psychotoxickými účinky lze uvést muskazon (oxazolonyl-5-glycin), který je však účinkem podstatně slabší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama