Život je džungle. Člověk se pořád za něčím honí.

Štítná žláza

5. dubna 2007 v 14:55 |  Nemoci a léčba
Štítná žláza (odborně glandula thyroidea) zaujímá přední roli v řízení metabolismu v lidském těle. Je tvořena dvěma laloky (lobuly), které jsou přiloženy ze stran těsně pod "ohryzkem" hrtanu. Vpředu před průdušnicí (tracheou) tyto dvě části spojuje proužek žlázy nazývaný isthmus, celá pak připomíná z předního pohledu motýla. Vzácně se tkáň thyroidey nalézá v jiné oblasti krku, úst nebo za hrudní kostí. Během vývoje lidského plodu základ tohoto orgánu sestupuje od kořene jazyka ke štítné chrupavce a průdušnici.
Co víme o funkci štítné žlázy
Je součástí složitého systému humorálního řízení organismu. Své sekrety vypouští přímo do krevního oběhu, aby mohly působit na buňky celého těla. Proto ji označujeme jako žlázu s vnitřní sekrecí. Buňky thyroidey jsou jediné, které mohou v takové míře zpracovávat jód. Ten se spojuje s aminokyselinou tyrosinem a vzniká tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3). Tyto hormony hrají důležitou roli v regulaci metabolismu, především v jeho stimulaci. Mají vliv například na naší tělesnou hmotnost, spalování kalorií, výrobu tělesného tepla i srdeční aktivitu.
Co víme o regulaci sekrece tyreoidálních hormonů
Produkce tyreoidálních hormonů je řízena principem zpětné vazby a přímým působením TRH ( tyreoliberinu) z hypotalamu. Mezi hypofýzou ( podvěskem mozkovým) a štítnou žlázou existuje vztah negativní zpětné vazby. Jedny z mnoha buněk podvěsku produkují hormon nazvaný TSH ( tyreotropin), který stimuluje syntézu T3 a T4 a růst buněk ve štítné žláze. Tyto působky se dostávají do oběhu a jejich stoupající hladina zpětně inhibuje produkci TSH. Na podobném principu funguje třeba termostat. Tyreoliberin z hypotalamu stimuluje sekreci TSH podle potřeb organismu. Sekrece probíhá v pulsech a nejvyšší je mezi půlnocí a brzkými ranními hodinami. Obrazně řečeno hypotalamus funguje jako člověk, který nastaví požadované hodnoty na termostatu.
K čemu dochází při syntéze hormonů
Buňky štítné žlázy, tyreocyty, syntetizují 3 druhy působků z molekul jódu a tyrosinu. T4 ( tyroxin) zaujímá asi 80% produkce, je však velmi málo účinný. 20% tvoří velmi účinný T3 ( trijodtyronin) a zanedbatelné množství rT3 ( reverzibilní trijodtyronin). V samotné žláze i v periferních tkáních dochází díky působení dejodáz ( enzymů katalyzujících odstranění jódu z T4) ke konverzi T4 na účinnější T3 a rT3. Transport krví k cílovým buňkám je zajišťován bílkovinnými nosiči ( TBG - tyroxin biding globulin, prealbumin, albumin). Jen nepatrné procento je volné a může přímo vstupovat do buňky.
Jaké může štítná žláza působit potíže
Problémy se štítnou žlázou jsou relativně časté a týkají se hlavně žen. Může se jednat o nadměrnou či nedostatečnou produkci hormonů, zvětšení objemu žlázy, která pak utlačuje životně důležité útvaru v oblasti krku a nebo o tvorbu uzlů, za kterými se může skrývat i nádorové bujení.
Struma
Struma znamená výrazné zvětšení objemu žlázy, která se stává viditelnou a hmatnou. Za normálních okolností má u muže objem do 22 ml, u ženy do 18 ml. Záleží na rase, pohlaví a věku. Žláza může narůstat difúzně nebo se zde tvoří jeden či více uzlů. Funkce nemusí být změnou objemu ovlivněna ( tzv. struma eufunkční). Při poklesu produkce T3 a T4 nazýváme strumu hypofunkční, při jejím zvýšení pak strumu hyperfunkční. Hromadně (se struma vyskytuje v oblastech, kde obyvatelé přijímají nedostatečné množství jódu především v potravě (méně než 150 ug denně). Jedná se o tzv. endemickou strumu. Díky jodizaci soli se v naší republice situace zlepšila, avšak i nadále se nedostatek tohoto prvku může týkat těhotných a kojících žen, dětí a mládeže. Další příčinou vzniku endemické strumy mohou být látky zvané strumigeny (dusičnany, látky obsažené v květáku nebo kapustě, sulfonamidy atd.). Sporadický výskyt strumy je většinou způsoben vrozeným enzymatickým defektem, zánětem či rakovinovým bujením. Nárůst tkáně může utlačovat průdušnici, jícen a zhoršovat nervové zásobení hlasivek. Většina malých strum nepůsobí větší obtíže, avšak u větších se mohou objevit poruchy polykání, dýchání a nebo chrapot. Terapie nemusí být hned operační a řídí se základní příčinou onemocnění.
Poruchy sekrece hormonů
Termín hypertyreóza označuje nadprodukci hormonů štítné žlázy a zároveň zvýšenou aktivitu periferních tkání, které jsou na ně citlivé. Pokud sekrece hormonů poklesne pod normu jde o hypotyreózu.
Hypertyreóza
Zvyšující se hladina hormonů štítné žlázy způsobuje nárůst tempa buněčného metabolismu. Jedním z prvních příznaků je pocit tepla až horka a nesnášenlivost prostředí s vyššími teplotami. Jelikož dochází ke nadměrnému " spalování" kalorií, člověk začíná ztrácet na váze, přesto že má velmi dobrou chuť k jídlu. Snižuje se svalová síla a svalová hmota ( tzv. tyreotoxická myopatie). Lidé s hypertyreózou jsou během dne neklidní, hyperaktivní, avšak nesoustředění. I když k večeru pociťují únavu, nemohou spát (trpí insomnií). Jejich kůže je vlhá a teplá. Může se objevit třes rukou, průjem, dušnost a palpitace srdce ( zrychlení a zesílení srdečního pulsu, někdy s arytmií). U žen menstruační cyklus ustává nebo se stává nepravidelným. Nemocní mohou být vznětlivý a náladový, u starých lidí se častěji objevují deprese. U některých chorob provázených hypertyreózou jsou nápadné vypoulené oči a porucha vidění. Příznaky mohou vznikat postupně, takže trvá týdny i měsíce než je postižení zpozorují.
Jednou z nejčastějších příčin hypertyreózy je Gravesova - Basedowova choroba. Jedná se o autoimunní onemocnění , kdy imunitní systém pacienta produkuje protilátky proti receptorům pro TSH na tyreocytech. Dochází tak k nadměrné stimulaci a neřízené sekreci T3 a T4. Protilátky také mohou způsobit otok a zánět tkáně kolem očního bulbu, což má za následek jeho protruzi, záněty rohovky i spojivek a dvojité vidění. Kůže na bércích může být na pohmat tuhá a nateklá ( tzv. pretibiální myxedém). Toto onemocnění postihuje převážně ženy ( asi 8 žen na 1 muže) nejčastěji ve věku od 25 do 40. Důležité je vědět, že onemocnění se často opakuje v rodinách. Léčba se zahajuje tyreostatiky, které mají i imunomodulační účinky a snižují produkci hormonů ve žláze( karbimazol). Kombinují se s beta adrenergními blokátory či anxiolytiky k potlačení symptomů. Při nesnášenlivosti karbimazolu se nasazuje propylthiouracil. Dalším řešením je operační odstranění žlázy (strumektomie) nebo tzv. radioablace. Posledně jmenovaná metoda využívá schopnosti buněk štítné žlázy vychytávat a akumulovat jód a podáním radioaktivní formy tohoto prvku dochází k jejich destrukci.
Vzácněji je hypertyreóza způsobena hyperaktivním uzlíkem v jinak normální tkáni štítnice, nad kterým ztrácí vyšší centra kontrolu. Takový uzel (nodus) většinou představuje benigní nezhoubný tumor (adenom). Ten se vyskytuje ve vyšším věku než Gravesova choroba. V popředí bývají palpitace srdce, hypertenze, avšak někdy i deprese.
Více uzlů ve štítné žláze bývá spíše eufunkční a ojediněle se některý z nich vymyká kontrole a způsobují hypertyreózu. Zvláště po podání přípravků s obsahem jódu ( kontrastní látky, expektorancia, antiarytmikum s vysokým obsahem jódu-amiodaron ) může dojít až k tyreotoxické krizi. Tyreotoxická krize je stav, kdy se příznaky hypertyreózy vystupňují a ohrožují život postiženého.

Hypotyreóza
Nedostatečná sekrece hormonů štítné žlázy se projevuje jako hypotyreóza. Jde o relativně časté postižení především žen a dívek. Může být přítomna i o několik let dříve než se manifestuje klinickými příznaky. Hypotyreóza někdy vzniká přechodně i v těhotenství. Termínem primární hypotyreóza rozumíme stav, kdy porucha v řízení sekrece hormonů vznikla na úrovni samotné žlázy. Je-li poškozena hypofýza nebo hypothalamus, označujeme takovou hypotyreózu za sekundární či terciální.
Projevy nedostatku tyreoidálních hormonů mohou být zpočátku nenápadné. Primárně klesá utilizace kyslíku ve tkáních, dochází ke zpomalování metabolických pochodů a k poklesu výkonnosti mnoha životně důležitých systémů. Nemocní se cítí unavení, bez nálady a netolerují chlad. Objevují se poruchy paměti a deprese. Bolesti svalů a kloubů přivádí pacienty do ordinace revmatologa. Kůže je suchá a prosáklá. Otoky se tvoří převážně kolem kotníků, na bércích a kolem očí. Častým příznakem je přibírání na váze a chronické zácpy. Přírůstek hmotnosti však bývá maximálně 5-8 kg, nikdy ne 20 kg, jak si některé ženy stěžují. Také sterilita a poruchy menstruačního cyklu mohou být způsobeny nedostatkem hormonů štítné žlázy. U nemocných se zhoršuje obraz ischemické choroby srdeční a dochází ke zvýšení hladiny cholesterolu v séru. Při laboratorním vyšetření nacházíme zvýšené hladiny TSH ( u primární hypotyreózy) a nízké T3 a T4. Neustálým bombardováním nadbytečným TSH dochází ke vzniku strumy ( tzv. kompenzační struma). U žen se objevuje forma latentní hypotyreózy, kdy je laboratorní nález až na nepatrné zvýšení TSH normální. Takové pacientky mají často "pouze" potíže ze sterilitou, trpí depresivními náladami a přibývají na váze.
Příčiny hypotyreózy..
Nejčastěji se v našich končinách vyskytuje hypotyreóza na podkladě chronického autoimunního zánětu štítné žlázy ( Hashimotova tyreoitida je nejfrekventovanější forma). Tělo tvoří protilátky proti mikrosomální frakci tyreocytů. Tak dochází k destrukci a poklesu funkce žlázy. U pacientek léčených radiojódem se může hypotyreóza objevit v průběhu několika let až desetiletí. Dalšími příčinami poklesu hormonů štítné žlázy je ozáření krku a hrudníku v rámci terapie nádorového onemocnění, enzymatický defekt, užívání některých léků (tyreostatika, sulfonamidy, lithium, některá perorální antidiabetika ) a totální či parciální tyreoektomie ( operační odstranění žlázy).
Léčba hypotyreózy většinou spočívá v hormonální substituci. Užívá se látka levothyroxin, která je syntetickou formou T4. Tablety se podávají většinou jedenkrát denně nejlépe ráno s dostatečným odstupem od jídla, aby bylo zajištěno dokonalé vstřebání dávky. Než se nastaví správná dávka, měla by se u pacienta každý měsíc kontrolovat hladina hormonů. Zlepšení stavu a vymizení symptomů lze při správné léčbě očekávat do několika měsíců. Cílem lékaře by nemělo být pouze dosažení normálních hodnot laboratorních testů, ale především odstranění nepříjemných symptomů. Zvláštní péči by měl lékař věnovat pacientům, kteří užívají více léků a zvážit možné interakce. Jedná se například o perorální antikoagulancia, insulin, některá perorální antidiabetika, cholestyramin, přípravky s estrogenem a hormonální antikoncepci.
Pro mentální i fyzický vývoj dětí má správně fungující štítná žláza zásadní význam. Již léta probíhá v porodnicích screening monitorující hladiny tyreoidálních hormonů u novorozenců, který může včas odhalit jejich nedostatek. Ten se objevuje u dětí postižených některým z vrozených enzymatických poruch hormonogeneze nebo u aplázií či ektopiích štítné žlázy ( žláza se nevyvine nebo je umístěna na jiném místě např. u kořene jazyka). Okamžitá terapie může zajistit normální růst a vyzrávání takto postiženého dítěte. S kretenismem a mentální retardací z nedostatku jódu a hormonů štítné žlázy bychom se v dnešní době již neměli v civilizovaném světě setkat.
Zvláštní péči zasluhují těhotné ženy......
Bolesti hlavy, úzkost, nervosita a vysoký krevní tlak mohou být u těhotné ženy prvními příznaky špatně fungující štítné žlázy. Nejčastěji dochází k nedostatečné produkci tyreoidálních hormonů. Jelikož přibývání na váze a únava jsou součastně symptomy běžné v těhotenství, porucha štítné žlázy může být zanedbána. Jednoduchý laboratorní test na TSH nám během jednoho až dvou dnů může osvětlit pravou příčinu a zahájit správnou léčbu. Užívání levothyroxinu je pro těhotnou ženu i její dítě zcela bezpečné. Pacientka, která je či byla již léčena pro hypotyreózu by měla kontaktovat endokrinologa a konzultovat eventuelní úpravu medikace. V těhotenství se spotřeba hormonů štítné žlázy zvětšuje.
Návaly tepla, nervozita, poruchy spánku a nevolnost mohou být projevy hypertyreózy. I tyto symptomy bývají během těhotenství často přehlíženy. Zvýšená aktivita hormonů štítné žlázy může způsobit opakované potraty nebo negativně ovlivnit vývoj plodu. Léčba nastávající maminky spočívá v užívání propylthiouracilu. V případě nutnosti se přistupuje k operačnímu řešení. Přestože za normálních okolností by léčba radiojódem byla na prvním místě, v tomto případě se nehodí, jelikož se radioaktivní forma prvku dostává přes placentu a poškozuje tak štítnou žlázu plodu.
Po porodu se u jedné z dvaceti žen může objevit takzvaná postpartální tyreoitida. Zánětem postižená žláza nejdříve produkuje nadměrné množství hormonů, avšak posléze dochází k poruchám funkce a objevují se příznaky hypotyreózy. Bohužel příznaky jako nervozita, únava a deprese se přisuzují nadměrnému vypětí při péči o malé dítě a ženě se nedostane správné léčby. Naštěstí je postižení žlázy pouze dočasné.
Několik údajů o uzlech ve štítné žláze…
Nahmatali jste bulku ve štítné žláze? Nepropadejte panice a nebojte se návštívit lékaře. Podle statistiky u jedné ženy z 13 a jednoho muže z 50 je diagnostikován jeden či více uzlíků ve štítnici. Více než 90% takových útvaru nejsou zhoubné nádory. Jako u většiny nádorových onemocnění platí, pokud je útvar včas zachycen a ošetřen, následky jsou minimální. To stejné platí i u nádorů štítné žlázy ( papilárního a folikulárního adenokarcinomu). Pouze vzácnější anaplastická forma může nemocného rychle zahubit.
Které vyšetřovací metody pomáhají lékařům v správné diagnostice…
Primární vyšetřovací metodou je měření hladin hormonů v séru. Samozřejmě následuje až po pečlivém odebrání anamnézy (údaje o vašich nynějších i dřívějších potížích, nemocech, operacích, údaje o rodině atd..) a prohlídce.
Laboratorní testy nám odhalí výšku hladiny hormonu T4 (tyroxinu), T3 (trijodtyroninu) , TSH (tyreotropinu) nebo množství TGB (thyroid biding globulin) v séru.
Testem, který ozřejmí, jak dobře žláza vychytává a zpracovává jód, je tzv. Iodine Uptake Scan (snímání vychytávání jódu) . Pacient nalačno pozře látku s radioaktivním izotopem jódu a speciálním přístrojem se zachytí v jaké míře a kde se ve štítné žláze prvek zpracovává. Nesmí se používat u těhotných žen. Ke zobrazení štítné žlázy se užívá i značené Technecium.
Tento způsob snímání nám identifikuje takzvané "horké" a "studené" uzle ( noduly) ve žláze. Za horkými uzly se málokdy skrývá maligní tumor. "Studené" bývají zrádnější. Před operací zobrazí velikost žlázy a po operaci pro maligní tumor odhalí nevyoperovanou část. Dovede lokalizovat tkáň štítnice i jinde než na krku (ektopie) .
Ultrazvukové vyšetření může odhalit uzlíky ve žláze skryté palpaci. Rozliší cystu naplněnou tekutinou od solidního útvaru. S pomocí ultrazvuku můžeme měřit vellikost a odhadnou objem tyroidei.
Jehlová biopsie (fine needle biopsy) dokáže ve velkém procentu případů určit povahu tkáně uzlíku ve žláze. Za "studenými" uzly ( při snímání nejeví aktivitu) se často skrývají zhoubné nádorové útvary!
Za posledních několik let se diagnostika a terapie poruch štítné žlázy vylepšila a zmodernizovala. Posloužil k tomu nejenom vědecký výzkum, ale i dobrá a vstřícná spolupráce mezi pacienty a lékaři
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 dáša dáša | 4. května 2008 v 16:23 | Reagovat

jo jeto super

2 dáša dáša | E-mail | 4. května 2008 v 16:27 | Reagovat

mám štítnou šlázu má dcera na ni umřela

3 Lucie Lucie | E-mail | 19. června 2008 v 2:18 | Reagovat

Moc dobrý článek, díky za něj,...mám sníženou funkci štítné žlázy, beru 50 mg Euthyroxu-Letroxu, chtěla bych se zeptat, zda jsou problémy i s otěhotněním, nebo se zvýšená pozornost týká jen těhotneství jako takového?

4 HB HB | E-mail | 12. listopadu 2008 v 8:27 | Reagovat

Jeden z nejpřehlednějších a nejsrozumitelnějších článků o ŠŽ, co jsem četla.

5 Jitka Kamarýtová Jitka Kamarýtová | E-mail | 13. ledna 2011 v 20:29 | Reagovat

jen se chci zeptat,mám štítnou žlázu kritické hodnoty,hodně hormonu,když se nebudu léčit,může se mi něco stát,konkrétně děkuju za odpověd

6 Doc.Mudr. František Haluska Csc. Doc.Mudr. František Haluska Csc. | 20. srpna 2011 v 7:12 | Reagovat

[2]: Pro paní Dášu mám vzkaz: to že máte štítnou žlázu ,je velice pravděpodobné. Máme ji každý a spíš bych
se divil, kdyby ste ji neměla. Zajímavé, jak na ni dcera umřela. To si jako na ni lehla a pak umřela, nebo jak? Paní Dášo, zdali Vy spíš nemáte dementis degeneratis.

7 Doc. Mudr. František Haluska Csc. Doc. Mudr. František Haluska Csc. | 20. srpna 2011 v 7:16 | Reagovat

[5]:Teda Vy musíte mít hormónů, když je to kritická hodnota. Stát se Vám může věcí... Třeba Vás na chodníku přejede auto. Ale to asi nebude vysokou hodnotou....

8 Jana Málková Jana Málková | E-mail | 28. září 2011 v 13:08 | Reagovat

Článek je super,jsem rok po operaci ŠŽ a řadu let se léčím, ale spoustu věcí jsem se dozvěděla až z tohoto článku. Je srozumitelný i pro laika, děkuji

9 Radka Rottenbornova Radka Rottenbornova | 3. října 2011 v 18:04 | Reagovat

Vazeni, tenhle clanek je OK i pro laiky,
ovsem ne pro tzv."docenty" (FH), co musi evidentne byt hospitalizovani pro vaznou - skutecne vaznou - dusevni chorobu...
Bohuzel se da umrit na stitnou zlazu - thyroid storm, rakovinu nebo metastazy z ni...Skoda, ze ne na blbost, pane demente...

10 markéta markéta | E-mail | 1. listopadu 2011 v 17:29 | Reagovat

Dobrý večer, asi před 3 měsíci mi zjistili latentní hypothyreózu. nejprve jsem hladinu TSH měla 16, pak po přeměření u endokrinologa jen 8. Hladina mi kolísá a bylo mi řečeno, že když hladina TSH opakovaně nepřekročí hodnotu 10, nubude se stím nic dělat. Je to správné tvrzení nebo mám vyhledat jiného lékaře???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama